V pondělí přibylo v Česku dalších 11.514 nakažených

Podzimní vlna epidemie koronaviru v Česku dál sílí. Během pondělí přibylo 11.514 potvrzených případů nemoci covid-19, to je zhruba o 2250 víc než před týdnem. Neustále a poměrně výrazně roste i počet lidí, kteří s koronavirem skončili v nemocnici. V pondělí bylo hospitalizovaných bezmála 4300, to je o 900 víc než před týdnem, zhruba o tři stovky víc oproti víkendu a nejvíc od poloviny dubna. Těžký průběh nemoci mělo 635 pacientů.

O zhoršující epidemické situaci vypovídá i stále rostoucí počet zachycených nákaz na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní - takzvané incidenční číslo k dnešku stouplo ze 718 na 739, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Od loňského března se v Česku prokazatelně nakazilo koronavirem už víc než 1,9 milionu lidí, zemřelo 31.636 z nich. S nárůstem počtu nakažených přibývá i zemřelých. Denním maximem nynější podzimní vlny bylo 70 úmrtí z minulé středy 10. listopadu.

Očekává se, že i v dalších dnech porostou počty hospitalizovaných a denní přírůstky by mohly atakovat rekordní hodnoty celé epidemie. Díky očkování i vysokému počtu lidí, kteří už covid v Česku prodělali, by ale nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče neměly být tak přetížené jako před rokem či letos na jaře. Loni v listopadu bylo hospitalizovaných přes 8000 lidí s koronavirem a okolo 1100 z nich vyžadovalo intenzivní péči, letos v březnu bylo v nemocnicích téměř 10.000 nakažených a na dva tisíce byly ve vážném stavu.

Nejvíc se nákaza momentálně šíří na Moravě, týdenní incidence ale roste prakticky ve všech regionech. V Olomouckém kraji už počet nových případů v přepočtu na 100.000 obyvatel za uplynulý týden překročil hodnotu 1100. Přes 900 je to v Jihomoravském, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Naopak relativně nejlépe je na tom Karlovarský kraj, kde je takzvané incidenční číslo 258.

Laboratoře v Česku v pondělí otestovaly na přítomnost nového koronaviru přes 95.000 vzorků, zhruba stejně antigenních a PCR. Před týdnem bylo testů víc, přes 103.000. V mezitýdenním srovnání se zvýšila pozitivita u všech druhů testů, ať už se dělají z preventivních, epidemiologických či diagnostických důvodů. Preventivní testy na covid-19 pojišťovny od začátku listopadu hradí jen dětem a mladým do 18 let, plně i částečně očkovaným a těm, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhoval, aby se od prosince přestaly jako covidový certifikát uznávat antigenní testy. Vláda v demisi se ale v pondělí večer nedohodla na zpřísnění restrikcí, které mají zastavit šíření koronaviru během nynější podzimní vlny. Ve hře je nyní více možností včetně omezení volného pohybu pro neočkované. Rozhodnout má kabinet ve čtvrtek, kdy posoudí několik variant. Mezi nimi je ukončení uznávání antigenních testů, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.

Za hlavní nástroj, jak bojovat proti epidemii, se považuje očkování. Alespoň jednu dávku očkování proti covidu-19 má v Česku 70 procent dospělé populace. Zhruba 6,19 milionu lidí má očkování dokončené. Posilující dávku dostalo zatím víc než půl milionu lidí. V případě populace od 12 let, pro kterou je zatím očkování dostupné, je plně očkováno víc než 66 procent. Ze všech obyvatel Česka má očkování hotové zhruba 58 procent lidí. Několik posledních dnů tempo očkování klesá. V pondělí podali zdravotníci přes 39.000 dávek vakcíny, zhruba o 4500 méně než o týden dřív. Skoro 20.000 z celkového počtu připadlo na posilující dávky, které se dávají po půl roce po ukončené vakcinaci s cílem posílit imunitu vůči nemoci.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy