Ve čtvrtek v Česku přibylo 8163 potvrzených případů koronaviru

Epidemie covidu-19 druhý den v řadě mírně zpomalila. Ve čtvrtek v ČR přibylo 8163 potvrzených případů, nejméně ve všední den za dva týdny. Rozdíly ale nejsou výrazné, minulý čtvrtek bylo nově nakažených jen o 75 více.

Testuje se navíc stále méně, pozitivita testů je tak vyšší. Laboratoře odhalily i 1485 podezření na opakovanou nákazu, rovněž méně než před týdnem. V nemocnicích je s koronavirem 2194 lidí, z toho 135 v těžkém stavu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Na 100.000 obyvatel připadá v Česku za uplynulých sedm dní 502 nakažených. Takzvané incidenční číslo tak k dnešku od čtvrtka kleslo jen minimálně. Snížilo se v polovině krajů. Nejnižší incidence zůstává v Karlovarském kraji, kde je na 100.000 obyvatel v posledních sedmi dnech 355 případů covidu. Naopak v Plzeňském kraji má incidenční číslo hodnotu 633, nejvíce v Česku.

Laboratoře ve čtvrtek provedly zhruba 28.500 testů, před týdnem jich bylo o 7500 více. Pozitivita se zvýšila u všech třech typů. V případě nejčastějších preventivních testů bylo pozitivních 22,48 procenta vzorků, před týdnem to bylo zhruba 15 procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, se pak covid prokázal v téměř 26 procentech, což je nejvíce za měsíc.

Počet hospitalizovaných od minulého čtvrtka klesl o 135. V těžkém stavu bylo před týdnem stejně pacientů jako nyní. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by mělo do nemocnic směřovat v následujících dnech průměrně 200 pacientů, 20 na jednotky intenzivní péče.

S covidem-19 dosud v Česku zemřelo 39.318 lidí. V tomto týdnu je obětí zatím 98, na čtvrtek připadá 12 zemřelých. Údaje z posledních dní ale obvykle při dalších aktualizacích rostou.

Očkovat proti covidu se ve čtvrtek nechalo 3558 lidí, asi o 550 méně než před týdnem. Zájem o vakcinaci klesá dlouhodobě. Většina lidí si nyní chodí pro třetí posilující dávku, ve čtvrtek to bylo téměř 2900 zájemců. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu řekl, že Evropská unie chystá společnou strategii na přeočkování proti covidu-19 na podzim. Zatím ale podle něj není jasné, jakou by se očkovalo vakcínou.

Česko ode dneška zrušilo všechna koronavirová omezení pro příjezd ze zemí Evropské unie a dalších osmi evropských států. Lidé už nemusí muset vyplňovat příjezdový formulář, povinné není ani potvrzení o testu, očkování nebo prodělané nemoci.

První případy koronaviru v Česku se potvrdily 1. března 2020. Za dobu trvání epidemie se v zemi prokazatelně nakazilo více než 3,7 milionu lidí.

Počty nakažených mohou opět začít stoupat, ve světě už se to děje

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů pohybují ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal na twitteru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ale kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Dodal, že důvodem rostoucích čísel může být subvarianta koronaviru omikron BA.2. "Za tři týdny bude další mutace, která se už nyní objevuje na jihu Evropy," doplnil Válek a apeloval na občany, aby se nechali proti koronaviru očkovat.

Související

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 1 hodinou

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 2 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Mladá Ukrajinka o rodné zemi: Hodně lidem chybí ruka nebo oči, berou úplatky, aby měli základní životní úroveň. Místo Ruska ale raději zvolí smrt

Mladá Ukrajinka, vystupující pod pseudonymem Olena, poskytla exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Osmadvacetiletá studentka otevřeně popisuje dramatické odvody do armády, hluboce zakořeněnou korupci i komplikovaný vztah Ukrajinců k ruštině. Z důvodu ochrany jejího bezpečí a bezpečí její rodiny se redakce rozhodla nezveřejnit její pravé jméno.

včera

Donald Trump

Čtvrtý den Trumpovy vlády: "Zjednal pořádek" v USA, teď chce světu vládnout jako v 19. století

Donald Trump ve svém návratu na post amerického prezidenta nečekal dlouho, aby ukázal svůj vliv na globální scéně. Po prvních dnech zaměřených na domácí politiku obrátil čtvrtý den svého úřadování svou pozornost k mezinárodnímu dění. Svým vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný signál o svém odhodlání změnit tradiční roli USA ve světě, píše CNN.

včera

Inaugurační projev Donalda Trumpa

Telefonát s Donaldem Trumpem je jedinečný zážitek. Úředníci z Downing Street prozradili, jak je přežít

Přežití telefonátu s Donaldem Trumpem může být pro politiky složitým a jedinečným zážitkem. Britští premiéři, kteří se během Trumpova prvního období pokoušeli zvládnout jeho nevyzpytatelný styl, se museli připravit na neočekávané odbočky, vtipné poznámky a neobvyklý průběh rozhovorů. Bývalí úředníci Downing Street nyní odhalují zákulisí těchto hovorů a strategie, jak se s nimi vypořádat.

včera

Trump drží Čínu v kleštích. Vysoká cla může využít proti Putinovi

Čínská ekonomika v posledních třech měsících minulého roku zaznamenala oživení, což vládě umožnilo splnit růstový cíl 5 % pro rok 2024, oznámil minulý týden Peking. Přesto však jde o jedno z nejpomalejších temp růstu za poslední desetiletí, protože druhá největší ekonomika světa nadále čelí vleklé krizi na trhu nemovitostí, vysokému zadlužení místních vlád a rostoucí nezaměstnanosti mladých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy