Velké nemocnice zvýší kapacitu testů na celkem 15 tisíc denně

Velké nemocnice, které řídí ministerstvo zdravotnictví, by měly v brzké době začít dělat dohromady 15.000 testů na covid-19 denně. Je to zhruba čtyřikrát víc než nyní. S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) se na tom dnes dohodli ředitelé těchto zdravotnických zařízení.

Do pátku mají ministerstvu dodat propočty, kolik je bude posílení testování a zajištění technologií, chemikálií a personálu stát.

Pod ministerstvo spadá osm fakultních nemocnic po republice a další dvě nemocnice v Praze. Resort řídí také specializovaná zařízení jako IKEM či Masarykův onkologický ústav. V průměru by měla státní nemocnice zvládnout podle plánu kolem tisícovky PCR testů denně, tedy výtěrů z nosohltanu. Nyní jich dělá několik stovek.

Opozice mluvila o nutnosti celkové denní kapacity až 30.000 testů, malý počet vyšetření kritizovala. Před několika dny se s kritikou přidal i premiér. O potřebě navyšovat kapacity testování se přitom mluvilo už na jaře. Řešit se ale začala až po nedávném nárůstu počtu nemocných v některých ohniscích nákazy, zejména v Moravskoslezském kraji.

Nemocnice jsou podle svých šéfů do několika dní či do dvou týdnů schopny množství testů podle požadavků navýšit. Někteří ředitelé uváděli, že v poslední době necítili žádný tlak, že by se mělo testovat víc. "Indikací bylo naopak méně, než byla stávající kapacita," uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. Zařízení o víkendu odebírá zhruba 50 až sto vzorků, v pracovní den několik stovek. Na tisícovku se může dostat "v řádu 14 dnů", řekl Štěrba.

Pražská vinohradská fakultní nemocnice dělá podle svého šéfa Petra Arenbergera sto až 400 testů denně, od příštího týdne navýší kapacitu na tisícovku. "V současné době není takový tlak na to, abychom odebírali každý den tisíc lidí," řekl Arenberger.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava, která dosud testy nedělala vůbec, vznikne takzvané covid centrum, kde by se mohlo za několik týdnů testovat 2000 odběrů denně. Od středy bude moct testovat zhruba 400 za den. "Reagujeme na to, abychom kapacitu zvýšili v souladu s tím, jak to po nás požadují pan ministr a pan premiér," řekl ředitel nemocnice Jiří Havrlant. Dosud dělal testy v Ostravě Státní zdravotní ústav.

Ředitelé nemocnic mají nyní spočítat náklady na vyšší kapacitu testování. Své požadavky mají ministerstvu oznámit do pátku. Zatím není jasné, zda by u počtu 15.000 testů mělo i v dalších měsících zůstat. "Jsou různé úvahy od menších čísel až po úvahy, že by se měla testovat dvě procenta populace denně. Rozpětí je velmi široké a je předmětem velmi odborných diskusí," uvedl Štěrba. Podle něj je hlavní otázka, kdy bude velký počet testů potřeba. "Na podzim určitě bude," dodal.

Podle šéfů některých nemocnic se u testování osvědčil objednávkový systém, netvoří se tak fronty. Vhodná by byla i koordinace mezi zařízeními. Lidé by tak mohli chodit na test tam, kde by zrovna bylo volno. Podle Štěrby by bylo potřeba testování také rozlišit. U pacientů, kteří přicházejí s obtížemi do nemocnic, by zdravotníci měli výsledky znát rychle do pár desítek minut. Podle toho by pak vypadala péče a personál by mohl ušetřit ochranné pomůcky. Naopak u trasování by se daly využít přístroje na vyhodnocování většího počtu vzorků, výsledky by stačily třeba do 24 hodin, popsal Štěrba.

Související

Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 4 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy