Vláda schválila povinné testy u firem nad 10 zaměstnanců

Hodlá ale zavést povinnost pro úřady do 50 zaměstnanců, o tom bude jednat na příštím jednání ve čtvrtek. Havlíček to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu.

Asociace malých a středních podniků testování v menších firmách považuje za logické. Požaduje ale, aby testování dvakrát týdně bylo spuštěno až po Velikonocích, které provázejí dva zkrácené týdny. "Testování dvakrát týdně bude působit problémy zejména ve směnných provozech, případně ve firmách, kde je provoz omezen třeba na tři dny v týdnu. Největší potíže s testováním jednou týdně už teď mají stavební firmy, kde se rozbíhá sezona a mají pracovníky na různých místech," řekla ČTK ředitelka asociace Eva Svobodová. Asociace zastřešuje malé a střední podniky, živnostníky a dále spolky, cechy a sdružení zastupující konkrétní profesní zájmy malých podnikatelů.

Občanské sdružení Unie malých a středních podniků, které má zhruba tisíc členů z řad firem i OSVČ, míní, že opět přichází nepromyšlené nařízení v době, kdy je na trhu nedostatek testů za přijatelnou cenu. "Nerozumíme, proč ministr průmyslu požaduje navýšení počtu firem k testování a zároveň zvažuje i dvakrát týdně testovat, když sám několikrát spolu s odborníky uznal, že metoda testování antigenními testy je o dost méně průkazná než testování PCR testy," uvedla tajemnice unie Radomíra Harantová. Pro podnikatele to podle ní znamená jen další byrokracii, která je bude stát další čas a peníze.

Tým společnosti Proplať.to se skládá z 12 lidí. Pracují částečně z domova, ve firmě mají prostory kanceláří oddělené a snaží se využívat separátně. "Testování se nebráníme, na druhou stranu to jednoznačně znamená vícenáklad spojený s pandemií a ochranou obyvatelstva s tím, že se jedná o preventivní opatření. Takže když už vynakládáme miliardy do nejrůznějších aktivit, testování by mělo být stoprocentně hrazeno," uvedl spolumajitel firmy Ivo Ščuka.

Firmy nad 250 zaměstnanců musely první cyklus testování dokončit do pátku, pro podniky s 50 až 249 pracovníky končí termín dnes. Úřady a další veřejné instituce musejí všechny zaměstnance otestovat do středy. Pokud se připočtou malé firmy, pravidelně jednou týdně bude testování podle Havlíčka podstupovat 3,2 milionu pracovníků. Přidat by se brzy měly také úřady s méně než 50 pracovníky. Podle Havlíčka je ale ještě třeba vyřešit, jak bude systém fungovat v malých obcích.

Vláda uvažuje o tom, že by místo testování jednou za sedm dní zvýšila frekvenci na dva testy za týden. Podle Havlíčka jde o složitý logistický projekt zejména pro velké firmy, je tedy třeba vše projednat s oborovými asociacemi a svazy. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj dnes uvedl, že by se nejdříve měla vyhodnotit data z dosavadního testování a teprve až se ukáže, jak je úspěšné v současném stavu, ukládat firmám další povinnosti.

Ve firmách je podle Havlíčka pozitivita 0,7 až 1,5 procenta. Nižší je ve velkých podnicích, kde se testuje už delší dobu. Díky povinnému testování se podle něj daří odhalit 2000 až 3000 pozitivních zaměstnanců denně.

Samotestovacích sad je podle Havlíčka na trhu dost. Dodavatelé jich mají ve skladech aktuálně pět až 5,5 milionu volných. Každý den podle něj přibývají zhruba dva miliony testů. Měsíčně jich je přitom potřeba 12 až 13 milionů. Na jeden test se bude dál platit příspěvek 60 korun z veřejného zdravotního pojištění, dodal Havlíček.

MZd připravuje novelu, která umožní platit testy ve firmách 

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona, která by umožnila zdravotním pojišťovnám přispívat firmám na samotesty covidu-19. Peníze by měly jít z jejich fondů prevence, novela pojišťovnám umožní do fondů přidat další finanční zdroje. Do Sněmovny by měla novela dorazit během několika týdnů, řekla ČTK mluvčí úřadu Barbora Peterová. Povinnost testovat své zaměstnance mají firmy nad 50 zaměstnanců a úřady od prvního březnového týdne. Celkově by se měly testovat asi tři miliony zaměstnanců.

"Zdravotní pojišťovny se na tomto postupu dohodly se zástupci vlády, přičemž součástí této dohody byl rovněž závazek zajistit dostatečné zdroje ve fondu prevence," uvedla mluvčí. Z fondů prevence dosud pojišťovny přispívaly svým pojištěncům například na nepovinná očkování, vyšetření nebo sportovní či rehabilitační aktivity. Ve fondu mají pojišťovny peníze nikoliv z vybraného pojistného na zdravotní pojištění, ale plní je z dalších zdrojů, jako jsou penále, pokuty nebo přebytky z hospodaření.

Například VZP, u níž je pojištěno asi 60 procent obyvatel, do něj může podle zákona dát maximálně 0,3 procenta z ročního příjmu ze zdravotního pojištění. V roce 2020 pojišťovna ve zdravotně pojistném plánu počítala s příjmy 149 miliard korun, do fondu by tak mohla ten rok poslat zhruba 447 milionů korun.

Peterová sdělila, že výše fondů prevence tak zdaleka nepostačuje na krytí nákladů na samotestování. "Za tím účelem je nezbytné schválit novelizaci příslušných právních předpisů, která umožní dodatečně financovat fond prevence z jiných zdrojů," dodala.