Za pátek více než 14 tisíc nakažených. Nejvíce ohroženi jsou důchodci, ukazují statistiky

Úmrtí lidí s covidem-19 bylo v Česku za celou dobu epidemie od loňského března zaznamenáno už téměř 20.000. I kvůli tomu byl zřejmě loni v zemi meziroční nárůst všech úmrtí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) podobný jako v roce 1945, kdy končila druhá světová válka.

Od 1. března loňského roku, kdy se koronavirus v Česku objevil, bylo v zemi potvrzeno zhruba 1,18 milionu případů nákazy. Jen zhruba 16 procent z nich tvoří lidé starší 65 let. Lidé v této věkové skupině přitom mají podíl asi 92 procent na celkovém počtu obětí covidu-19.

Celkem loni v Česku zemřelo podle ČSÚ přes 129.000 lidí, což je zhruba o 15 procent více než v roce 2019. Podobně vysoký nárůst byl jen v roce 1945 v závěru války. Důvody zvýšení úmrtnosti statistici neuvedli, ale nárůst úmrtí podle nich postihl nejvýrazněji lidi ve věku 75 až 84 let. To je právě skupina, v níž podle ministerstva zdravotnictví zemřelo nejvíce lidí s covidem-19, a to asi 7400.

"Vzhledem k tomu, že týdenní počty nadúmrtí jasně korelují jak s počty zemřelých na covid, tak se zemřelými na jiné příčiny, souvislost je zde prokazatelná," sdělila již dříve ČTK demografka Dagmar Dzúrová z Univerzity Karlovy.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) letos v lednu při vystoupení ve Sněmovně zpochybňoval, zda část úmrtí ve statistikách epidemie skutečně souvisí s covidem-19. Tvrdil, že jen asi 30 procent vykazovaných úmrtí lidí s covidem-19 je jednoznačně s koronavirem spojeno. "Když vykazujeme každého, kdo zemře na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak v ten den máme kolem 150 mrtvých," řekl tehdy poslancům Blatný. Za to byl následně kritizován opozicí, ale i premiérem Andrejem Babišem (ANO). "On (Blatný) samozřejmě není mediálně zkušený," řekl tehdy Babiš.

Denní statistiky úmrtí lidí nakažených koronavirem na webu ministerstva zdravotnictví nerozlišují příčiny úmrtí. Spojovat vysoké nárůsty množství zemřelých nakažených s úmrtími při autonehodách není průkazné - v Česku loni při autonehodách zemřelo 460 lidí, což byl nejnižší počet obětí nehod za 60 let. Nakažených koronavirem přitom loni podle statistik ministerstva zemřelo zhruba 12.000.

Od 27. prosince se v Česku proti koronaviru očkuje. Od té doby už dostalo přes 200.000 lidí obě potřebné dávky vakcín. Nejprve byli očkováni zdravotníci a obyvatelé zařízení sociální péče. Od ledna se mohou hlásit k vakcinaci lidé starší 80 let a od 1. března mají mít tuto možnost lidé ve věku nad 70 let. Naočkována je zatím jen malá část seniorů. Obě dávky vakcín dostalo dosud kolem 100.000 lidí ve věku nad 65 let. Jen lidí starších 80 let je ale v Česku přes 440.000.

Nárůst počtů obětí covidu-19 zatím nezpomaluje. Mrtvých přibývá v posledních dnech podobně rychle jako na podzim či v lednu, kdy podobně jako nyní prudce rostly počty nakažených. Koncem února přibylo ve statistice ministerstva 1000 mrtvých za sedm dní, což je stejně rychle jako loni v říjnu nebo letos v lednu. Nejrychleji narůstal počet úmrtí v listopadu, kdy tisícovka zemřelých přibyla do statistik jen za čtyři nebo pět dní. Přitom ještě na začátku září 2020 byly denní počty úmrtí jen v řádu jednotek. V posledních dnech přibývá denně až přes 160 zemřelých.

Vážné problémy kvůli covidu-19 se nevyhýbají ani mladým lidem. Mezi dětmi si zatím nemoc nevyžádala žádnou oběť, ale zemřeli již tři lidé s covidem-19 ve věku 15 až 24 let. Dalších několik desítek úmrtí bylo podle údajů k 21. únoru mezi nakaženými ve věku od 25 do 34 let.

Z jednotlivých regionů mají největší počty obětí epidemie nejlidnatější oblasti, jako Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský kraj, kde počty mrtvých přesáhly dvě tisícovky. Nejvyšší počty zemřelých v přepočtu na obyvatele však mají Karlovarský kraj s 360 úmrtími na každých 100.000 obyvatel a Královéhradecký kraj s 236 mrtvými.

Karlovarský a Královéhradecký kraj se v posledních týdnech potýkaly s vysokými nárůsty počtu nakažených a s nedostatkem lůžek v nemocnicích. Podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Karlovarském kraji volných už jen sedm procent lůžek na ARO a jednotkách intenzivní péče a deset procent standardních lůžek s kyslíkem. V Královéhradeckém kraji bylo volných 18 procent lůžek na ARO a JIP a jen osm procent lůžek s kyslíkem. Stát kvůli tomu v polovině února uzavřel několik okresů v těchto krajích. Česko také jedná s Německem o možném převozu pacientů z příhraničních regionů do německých nemocnic.