Za posledních sedm dní přibylo v Česku 15.094 potvrzených případů koronaviru

Za posledních sedm dní přibylo v Česku 15.094 potvrzených případů koronaviru. O týden dříve jich bylo 16.910. Epidemie tak ve srovnání týdnů poprvé od začátku června zpomalila. Ubylo také hospitalizací a dál klesá takzvané incidenční číslo. Zároveň se ale snižuje zájem o testy a v mezitýdenním srovnání vzrostl počet lidí, kteří s covidem zemřeli. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Epidemie koronaviru začala v Česku růst v prvním červnovém týdnu poté, co od začátku března klesala. Nyní se ale trend znovu otočil. Denní nárůsty nakažených v mezitýdenním srovnání klesly už osmkrát v řadě. Ve čtvrtek laboratoře odhalily 2149 nakažených, o 400 méně než před týdnem.

Testovat se ale nechává méně lidí. Ve čtvrtek jich bylo méně než 8000, zatímco před týdnem zhruba 9500. Pozitivita testů v průběhu týdne kolísá. U preventivních bylo ve čtvrtek pozitivních devět procent vzorků. U nejpočetnějších diagnostických, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky nemoci, dosáhla pozitivita zhruba 34 procent. V případě epidemiologických testů, které se dělají například kvůli kontaktu s nakaženým, se covid prokázal asi u pětiny vzorků.

Počet hospitalizovaných za týden klesl zhruba o 130 lidí. Ve čtvrtek leželo v nemocnicích s covidem 1159 pacientů. V těžkém stavu bylo 35 z nich, o 11 méně než před týdnem.

V poslední době se ale zvýšil počet úmrtí s koronavirem. V červenci jich bylo více než za červen a květen dohromady. V posledních sedmi dnech pak s covidem zemřelo 82 lidí, o tři více než o týden dříve. Rozdíl ale bude zřejmě výraznější, protože údaje z posledních dní při dalších aktualizacích většinou rostou. Například na neděli připadá 20 obětí, což byl nejvyšší počet zemřelých za jeden den od první poloviny dubna.

Na 100.000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 141 nakažených. Incidenční číslo tak od minulého pátku kleslo o 17. Nejvyšší zůstává v Praze, kde na 100.000 lidí připadá za posledních sedm dní 186 případů covidu. Naopak v Libereckém kraji má incidence hodnotu 100, nejméně v Česku.

Za celou dobu epidemie covidu-19 v Česku od 1. března 2020 bylo v zemi potvrzeno přes 3,99 milionu případů nákazy koronavirem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou nákazu je více než 289.000.

Zájem o očkování proti koronaviru klesá. V uplynulém týdnu si pro vakcínu přišlo 31.963 lidí, což byl pokles zhruba o 7400. Většina lidí nyní chodí pro posilující dávky, především pro druhou. Za posledních sedm dní ji dostalo téměř 23.300 zájemců.

Plně naočkováno proti covidu bylo v Česku zhruba 6,89 milionu lidí a asi 4,27 milionu lidí dostalo posilující dávku vakcíny.

 

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Rubl, ilustrační foto

Rusko se sesype jako dům z karet? Tamní ekonomice se "daří", podle expertů za tím ale stojí manipulace

Ruský prezident Vladimir Putin ve svých projevech často zdůrazňuje sílu ruské ekonomiky, která podle něj odolává jak tlaku války na Ukrajině, tak západním sankcím. Ruská ekonomika skutečně překonala některá očekávání – v roce 2024 údajně rostla rychleji než ekonomiky Spojených států i hlavních zemí Evropské unie. Nezaměstnanost v Rusku je na historickém minimu a obranný rozpočet země se výrazně zvýšil. Tato čísla mají vyslat dvě hlavní poselství: ruské veřejnosti, že země stále drží krok, a západním spojencům Ukrajiny, že Rusko má výdrž na dlouhou dobu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.

před 3 hodinami

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává nebezpečnou hru, která znepokojuje nejen jeho vlastní národ, ale i mezinárodní partnery Slovenska. Jeho „suverénní“ zahraniční politika, často až zuřivě proruská, rozděluje společnost a staví Slovensko do izolace. Ficovy kroky vyvolávají otázky: slouží opravdu zájmům Slovenska, nebo jen slepě následují scénář diktovaný Moskvou?

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

včera

včera

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

včera

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

včera

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

včera

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

včera

včera

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

včera

24. ledna 2025 22:13

24. ledna 2025 21:44

24. ledna 2025 20:53

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy