Zdravotníci jsou podle ředitelů nemocnic frustrovaní, chybí motivace

Zdravotníci v nemocnicích jsou podle ředitelů nemocnic frustrovaní, že musí léčit i lidi, kteří by v nemocnicích být nemuseli, kdyby se nechali proti covidu-19 očkovat. Uvedli to dnes v diskusi na odborné konferenci Efektivní nemocnice ředitel českobudějovické nemocnice Michal Šnorek a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

V úterý bylo v nemocnicích podle aktuálních dat 5434 hospitalizovaných, neočkovaných bylo přes 2800 z nich. Na jednotkách intenzivní péče tvoří neočkovaní 69 procent.

"Naši zaměstnanci chtějí přežít tuhle vlnu, protože opravdu jsou frustrování z toho, že je to pořád dokola a že jsou tam hospitalizovaní lidé, kteří tam být nemuseli," řekl Šnorek. Jím vedená nemocnice v Českých Budějovicích měla v pondělí 182 pacientů s covidem-19. Podle něj byla nejzatíženější v zemi.

Vinohradská fakultní nemocnice měla při poslední vlně epidemie až 200 lůžek pro covidové pacienty, nyní má k dispozici 170 lůžek a 160 z nich obsazených. "Limitace je personální, a to nejen co do počtu rukou, ale také motivace, respektive frustrace personálu," dodal. Nemocnici podle něj také chybí externí spolupracovníci, například medici.

Podle Šnorka personální situaci komplikují také karanténní opatření ve školách. Přímo nakažených zdravotníků nemá českobudějovická nemocnice mnoho, ale hodně matek je doma na takzvané ošetřování člena rodiny, typicky malého dítěte v karanténě.

"Zdravotníci jsou takoví, že to zvládnou. Neexistuje, že to nezvládnou. Když doktor slouží, tak tu službu přežije, nemá jinou možnost," uvedl. Podle něj by se více mělo mluvit o tom, že "nemocniční kapacity" nejsou lůžka a přístroje, ale reální lidé. "I zdravotníci, kteří jsou převelení na covidové jednotky, odcházejí marodit s jinými věcmi. Zhroutí se, onemocní," dodal.

Do nemocnic podle aktuálních dat míří kolem 400 až 500 nových pacientů denně. Od minulého týdne je jich o 25 procentních bodů víc. "Na Moravě jsou nemocnice, které jsou zatížené tak, že mají téměř plnou kapacitu využitou. Ale nepochybně ta vlna dojde i do Čech," řekl v debatě bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Očekává, že celková kapacita nemocnic bude poměrně vytížená. "Doufám, že nedosáhneme maximální kapacity z první vlny," dodal. Maximální počet nahlásily nemocnice 15. března, kdy bylo najednou hospitalizovaných 9500 a 2000 lidí na JIP.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se denně nově nakazí kolem 1400 rizikových osob, kterým hospitalizace hrozí. "Čeká nás další růst počtu hospitalizací. Nevyhnutelně směřujeme k 6000 hospitalizací v danou chvíli. Nerostou tak prudce jednotky intenzivní péče," řekl. Přesto modely ukazují, že na počátku prosince je možné očekávat 900 až 1100 pacientů na JIP.

Zhruba 69 procent pacientů v intenzivní péči je podle Duška neočkovaných. Ze současných 764 pacientů vakcínu nemá 600. "Neočkovaní jsou bohužel mladí lidé, spíš bez velkých zdravotních potíží a končí na JIP," doplnil. Díky očkování podle něj není v současné době na JIP možných 2500 lidí, ale "jen" současných zhruba 700.

Související

Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice lékaři Petr Arenberger

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy