Zdravotníci jsou podle ředitelů nemocnic frustrovaní, chybí motivace

Zdravotníci v nemocnicích jsou podle ředitelů nemocnic frustrovaní, že musí léčit i lidi, kteří by v nemocnicích být nemuseli, kdyby se nechali proti covidu-19 očkovat. Uvedli to dnes v diskusi na odborné konferenci Efektivní nemocnice ředitel českobudějovické nemocnice Michal Šnorek a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

V úterý bylo v nemocnicích podle aktuálních dat 5434 hospitalizovaných, neočkovaných bylo přes 2800 z nich. Na jednotkách intenzivní péče tvoří neočkovaní 69 procent.

"Naši zaměstnanci chtějí přežít tuhle vlnu, protože opravdu jsou frustrování z toho, že je to pořád dokola a že jsou tam hospitalizovaní lidé, kteří tam být nemuseli," řekl Šnorek. Jím vedená nemocnice v Českých Budějovicích měla v pondělí 182 pacientů s covidem-19. Podle něj byla nejzatíženější v zemi.

Vinohradská fakultní nemocnice měla při poslední vlně epidemie až 200 lůžek pro covidové pacienty, nyní má k dispozici 170 lůžek a 160 z nich obsazených. "Limitace je personální, a to nejen co do počtu rukou, ale také motivace, respektive frustrace personálu," dodal. Nemocnici podle něj také chybí externí spolupracovníci, například medici.

Podle Šnorka personální situaci komplikují také karanténní opatření ve školách. Přímo nakažených zdravotníků nemá českobudějovická nemocnice mnoho, ale hodně matek je doma na takzvané ošetřování člena rodiny, typicky malého dítěte v karanténě.

"Zdravotníci jsou takoví, že to zvládnou. Neexistuje, že to nezvládnou. Když doktor slouží, tak tu službu přežije, nemá jinou možnost," uvedl. Podle něj by se více mělo mluvit o tom, že "nemocniční kapacity" nejsou lůžka a přístroje, ale reální lidé. "I zdravotníci, kteří jsou převelení na covidové jednotky, odcházejí marodit s jinými věcmi. Zhroutí se, onemocní," dodal.

Do nemocnic podle aktuálních dat míří kolem 400 až 500 nových pacientů denně. Od minulého týdne je jich o 25 procentních bodů víc. "Na Moravě jsou nemocnice, které jsou zatížené tak, že mají téměř plnou kapacitu využitou. Ale nepochybně ta vlna dojde i do Čech," řekl v debatě bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Očekává, že celková kapacita nemocnic bude poměrně vytížená. "Doufám, že nedosáhneme maximální kapacity z první vlny," dodal. Maximální počet nahlásily nemocnice 15. března, kdy bylo najednou hospitalizovaných 9500 a 2000 lidí na JIP.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se denně nově nakazí kolem 1400 rizikových osob, kterým hospitalizace hrozí. "Čeká nás další růst počtu hospitalizací. Nevyhnutelně směřujeme k 6000 hospitalizací v danou chvíli. Nerostou tak prudce jednotky intenzivní péče," řekl. Přesto modely ukazují, že na počátku prosince je možné očekávat 900 až 1100 pacientů na JIP.

Zhruba 69 procent pacientů v intenzivní péči je podle Duška neočkovaných. Ze současných 764 pacientů vakcínu nemá 600. "Neočkovaní jsou bohužel mladí lidé, spíš bez velkých zdravotních potíží a končí na JIP," doplnil. Díky očkování podle něj není v současné době na JIP možných 2500 lidí, ale "jen" současných zhruba 700.

Související

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.
Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

Více souvisejících

nemocnice ,  lékaři ,  Petr Arenberger

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy