Změnit termín očkování chtěly opět tisíce lidí, mohlo se jim to protáhnout

Tisíce lidí také dnes projevily zájem o změnu termínu druhé dávky očkování proti nemoci covid-19. K posunutí termínu u očkovaných vakcínou od firem Pfizer a BioNTech vyřídili na informační lince 1221 do 18:00 operátoři 16.632 hovorů. Na spojení tak lidé mohli čekat delší dobu, uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Za pondělí zhruba do 20:00 bylo hovorů víc než 16.500.

Štěpanyová neuvedla, kolik lidí si termín mohlo posunout. Některá média v pondělí ukazovala, že dovolat se na linku 1221 se často podaří až po řadě pokusů a ani po spojení s operátorem se jiný termín nalézt nepodaří. Zájem o informační linku rozpoutal premiér Andrej Babiš (ANO), který v neděli oznámil, že lidé si jejím prostřednictvím mohou termín pro druhou dávku zkrátit až o osm dní. Dosud očkovací centra termín automaticky dávala 42 dní po první dávce, což je u vakcíny Pfizer/BioNTech horní limit.

"Informační linka 1221 nadále eviduje zvýšený zájem o posunutí druhého termínu, tím se může prodloužit doba, než je volající spojen s operátorem," uvedla Štěpanyová. Do práce na lince se dnes podle ní zapojilo 370 operátorů. "Snažíme se se změnou termínu maximálně vyjít vstříc, aby si lidé mohli lépe naplánovat letní dovolené," doplnila.

V pondělí projekt Chytrá karanténa před 20:30 na twitteru oznámil, že na lince 1221 se vystřídalo 496 operátorů a ve špičkách bylo najednou na telefonu až 300 lidí. "Celkem jsme dnes vyřídili 16.512 hovorů. Průměrná doba telefonátu byla pět minut. Nejdelší dnešní hovor trval 21 minut," napsali zástupci projektu.

Druhá dávka vakcíny Pfizer/BioNTech může být po změně podána už za 34 dní. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navíc po pondělním jednání vlády uvedl, že od července by se mohla vakcína podruhé aplikovat znovu po 21 dnech.

U vakcíny firmy Moderna se už interval mezi podáním první a druhé dávky zkracoval a činí podle aktuálních informací vládního covidového portálu 25 až 35 dnů. Dříve byl prodlužován rovněž na 38 až 42 dní. Do konce března byly časové úseky mezi dávkami vakcín od těchto výrobců nižší. Do té doby se očkovalo Pfizerem po 21 dnech a Modernou po 28 dnech. U očkovací látky od společnosti AstraZeneca je interval 84 až 91 dnů.

Podle dat o očkování do pondělí zdravotníci podali víc než osm milionů dávek vakcín proti covidu-19. Dokončené očkování má 3,1 milionu lidí, většina vakcín je dvoudávková. Alespoň jednu dávku dostalo 4,9 milionu lidí. Včetně registrací k vakcinaci tak o očkování projevila zájem lehce nadpoloviční část populace. Podle odborníků by bylo třeba, aby se virus mezi lidmi dál nešířil a nevytvářely se nové nebezpečné mutace, aby si nechalo vakcínu aplikovat alespoň 70 procent, spíš až 90 procent lidí.

Související

Ilustrační fotografie.

Chřipková epidemie v Česku začíná, potvrzují odborníci

V Česku pomalu začíná epidemie chřipky. Oficiální hranice 1600 nemocných na sto tisíc lidí sice zatím nepadla, protože hlášená nemocnost akutních respiračních infekcí činí 1416 nemocných, ale epidemiologové a virologové berou v úvahu i předpokládanou míru podhlášenosti respiračních nemocí. 
Světová zdravotnická organizace

Dětskou obrnu jsme za 36 let nevymýtili. Teď hrozí její návrat

V roce 1988 vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) ambiciózní cíl – globální eradikaci poliomyelitidy, známé jako dětská obrna. Tento závažný a vysoce nakažlivý virus, který napadá nervový systém, může během několika hodin způsobit úplné ochrnutí. Uvedl to server The Conversation.

Více souvisejících

očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 2 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 3 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy