Zeman naznačil, že uvažuje o jmenování nástupce Rychetského v čele ÚS

Miloš Zeman nepřímo potvrdil, že uvažuje o jmenování nového šéfa Ústavního soudu (ÚS). V dnešním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu řekl, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy ÚS musí vybírat z ústavních soudců. Připustil i variantu, že by nástupce Pavla Rychetského vybral ještě před koncem prezidentských lednových voleb. Českému rozhlasu také řekl, že se v pondělí setká s kandidátem na nového ústavního soudce.

"S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším," řekl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat předsedu Ústavního soudu ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu.

"Něco jiného je uvažovat, něco jiného je rozhodnout se. Ať už tak či onak, rozhodnu se rozhodně až později," pokračoval prezident.

"Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu, a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc," poznamenal Zeman. Rychetský se nedávno v médiích vymezil vůči prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který má se Zemanem dobré vztahy. Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude "součástí Agrofertu". Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

"Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta," doplnil Zeman, který poukázal na to, že jmenování předsedy ÚS nevyžaduje spolupodpis premiéra.

Prezident připomněl paralelu se jmenováním guvernéra České národní banky. "Nejenom v případě Aleše Michla, ale i v případě nových členů bankovní rady, které budu jmenovat ve středu, dochází ke jmenování o něco dříve, než nastoupí do funkce. To je běžná praxe. A možná, že ji využije i můj nástupce," podotkl. Michla Zeman jmenoval v květnu zhruba měsíc a půl před koncem mandátu tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka.

Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci do dnešního dne nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.

Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.

Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.

Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. "Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky," řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu "vždycky musí být dva".

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Více souvisejících

Miloš Zeman Ústavní soud ČR Pavel Rychetský

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

před 1 hodinou

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

před 2 hodinami

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

před 3 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

před 4 hodinami

Prezident Trump

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

před 4 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 5 hodinami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 7 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 16 hodinami

Aktualizováno před 16 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy