Církev u Čechů naprosto propadá. Komu naopak věříme?

Výrazně převažující důvěře se těší armáda (70 % důvěřujících : 22 % nedůvěřujících), policie ČR (65 % důvěřujících : 34 % nedůvěřujících), soudy (61 % důvěřujících : 37 % nedůvěřujících) a rádia (59 % důvěřujících : 35 % nedůvěřujících).

Důvěra nad nedůvěrou mírně převážila také u neziskových organizací (48 % důvěřujících : 36 % nedůvěřujících), internetu (49 % důvěřujících : 39 % nedůvěřujících), televizí (51 % důvěřujících : 45 % nedůvěřujících) a odborů (42 % důvěřujících : 37 % nedůvěřujících). V případě bank jsou podíly důvěřujících a nedůvěřujících statisticky vyrovnané (48 % důvěřujících : 46 % nedůvěřujících). V případě tisku již mírně převážil podíl nedůvěřujících (45 % důvěřujících : 51 % nedůvěřujících).

Výrazný převis podílu nedůvěřujících jsme zaznamenali u církví (24 % důvěřujících : 66 % nedůvěřujících), což církve staví do role zdaleka nejméně důvěryhodných institucí z těch, jež jsou pravidelně zkoumány.

Ženy mají větší důvěru, případně nižší nedůvěru, k soudům, k policii, k armádě a k církvím. Mladí lidé ve věku 15 až 19 let častěji důvěřují, případně méně nedůvěřují, soudům, tisku, televizi, rádiu, bankám a internetu. Kromě toho odborům častěji důvěřují lidé ve věku 45 až 59 let, zatímco ve skupině od 20 do 29 let byl podíl důvěřujících odborům relativně nižší. Dotázaní ve věku od 20 do 29 let mají výrazně vyšší důvěru k internetu.

Regionálně církvím větší důvěru vyjadřují obyvatelé Moravy a specificky zejména dotázaní z regionu Jihovýchod a zvláště pak z Vysočiny, naopak nižší důvěru k církvím vykazovali dotázaní z Čech, především z jejich severozápadní části a hlavně z Ústeckého kraje. Na jihovýchodě republiky se objevuje i vyšší podíl důvěry ve vztahu k internetu.

Z hlediska sebezařazení na škále levice-pravice lidé hlásící se k levici více důvěřují odborům, ti kdo se naopak řadí na pravici, mají větší důvěru k neziskovým organizacím, bankám, internetu a v menší míře i k tisku, uvedl soc.cas.cz.