Korupce v Česku? Transparency zveřejnila nový žebříček zemí

Index vnímání korupce /CPI/ řadí země podle míry vnímaní korupce ve veřejném sektoru s použitím stupnice 0–100, kde 100 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce. Letošní index hodnotí celkem 175 zemí.

Dánsko je v čele žebříčku stejně jako loni následováno Novým Zélandem, na opačný konec TI umístila Severní Koreu a Somálsko, z postkomunistických zemí je podle zprávy TI korupcí nejméně zatíženo šestadvacáté Estonsko.

Bodové hodnocení České republiky se oproti loňsku zlepšilo o 3 body, na 51 bodů, což ji v celosvětovém žebříčku posunulo o 4 příčky výše, na 53. místo. Podobného výsledku dosáhly Gruzie, Malajsie, Samoa, Slovensko a Bahrajn. I toto zlepšení však pokulhává za vývojem v ostatních evropských státech. Mezi 31 evropskými zeměmi (členské státy EU + Norsko, Švýcarsko, Island) je Česká republika až na 25. místě, za Maďarskem a před Slovenskem.

Slušný výsledek České republiky zvyšuje celkem funkční zákon o svobodném přístupu k informacím, snahy o seberegulaci části lobbistických firem a existence systému hodnocení dopadu regulace (RIA). Naopak nefunkční jsou etické kodexy úředníků, chybí etických kodex poslanců a senátorů, je potřeba zavést princip „legislativní stopy" a lépe upravit střety zájmů a přechod mezi soukromým a veřejným sektorem, informuje transparency.cz.

Zhoršující se situace je podle Transparency International patrná kromě Ruska také v dalších rychle se rozvíjejících ekonomikách, jako je Čína, Turecko, Brazílie či Indie. V Číně navzdory rozsáhlému protikorupčnímu tažení "se stále skrývá velké množství korupčních případů za zavřenými dveřmi a rovněž způsob postihování lidí za korupci musí být průhlednější", uvedla TI. Problémem je také uplácení brazilských politiků hlavní ropnou společností v zemi, bankovní konta, která mají bohatí Indové na Mauriciu a Rusové na Kypru.

Index je sestavován na základě výsledků průzkumů, v nichž respondenti hodnotí schopnost vládních institucí omezovat a postihovat korupci, efektivitu protikorupčních opatření, rozsah korupce a otevřenosti v institucích veřejné správy a rozsah zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků. Pozornost je věnována také podobám a způsobu lobbingu ve veřejném sektoru.