Číhošťský zázrak: StB před 65 lety rozpoutala proticírkevní teror

V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se tehdy při mši v místním katolickém kostele o třetí adventní neděli během kázání faráře Josefa Toufara údajně několikrát pohnul asi půl metru vysoký kříž umístěný na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se měl později ještě opakovat, samotný farář se o události dozvěděl od farníků až několik dní poté. Údajně zázračný pohyb kříže vzbudil pozornost mezi věřícími, církevními hodnostáři ale také u komunistické Státní bezpečnosti (StB).

Vládnoucí komunistická moc označila "zázrak" za podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí katolické církve, a případ využila k útokům na církevní kruhy. Ty vyvrcholily sérií politických procesů s náboženskými činiteli.

Vyšetření zázraku svěřily špičky totalitní moci takzvané Instruktážní skupině StB, která 28. ledna 1950 zatkla faráře Toufara a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání, že pohyb kříže sám zinscenoval. Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec 23. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Ztýraný kněz (†47) zemřel dva dny nato, 25. února 1950, na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení.

Tehdejší režim se rozhodl využít událostí v Číhošti k proticírkevní propagandě. Komunisté o údajném spiknutí, které mělo sedláky přesvědčit, aby nevstupovali do zemědělských družstev, nechali natočit propagandistický film. Původně v něm měl hrát Toufar, ale jeho špatný zdravotní stav to nedovolil. StB ve zmanipulovaném dokumentu představila zvláštní zařízení s provazy a táhly, s jejichž pomocí měl kněz pohyb kříže ovládat. Jak se ale později ukázalo, žádný z mechanismů buď nemohl fungovat, nebo byl na oltáři jasně viditelný. Dalším propagandistickým dílem podobného typu byla kniha Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak.

Psali jsme: Patří kostra umučenému knězi Toufarovi? Experti promluvili  

Událost s údajně pohyblivým křížem v Číhošti se dodnes nepodařilo přesvědčivě vysvětlit. Případem se po roce 1989 obsáhle zabýval mimo jiné Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Ani ten ale nepřišel s jednoznačným vysvětlením. "Můžeme se jenom dohadovat, zda akci dopředu nepřipravila státní moc, tedy zda nešlo o provokaci StB na objednávku KSČ. Víme však, komu celý případ Číhošť prospěl. Číhošť byla využita KSČ k zintenzívnění útoků proti katolické církvi, proti věřícím i proti Vatikánu," konstatovali autoři publikace ÚDV vydané v roce 2001.

Právě StB mohla podle některých teorií "zázrak" zinscenovat, aby připravila půdu pro proces s církevními představiteli. Krátce po zatčení Toufara byl zatčen želivský opat Vít Tajovský a zatčení nebo internace čekala také většinu opatů a vyšších církevních hodnostářů v republice.

Během celé Akce K (duben 1950) bylo do centralizačních klášterů převezeno 2376 mnichů z 28 řádů a z 219 řádových domů, 175 z nich skončilo v internačních klášterech se zvlášť ostrým režimem. Likvidace klášterů nepříznivě zasáhla do života několika set mladých lidí, kteří byli v klášterních školách či internátech a pocházeli ze sociálně slabých skupin. Nenahraditelné a nevyčíslitelné škody způsobila Akce K v oblasti kultury, neboť byly ničeny kulturní památky, knihovny a další umělecká díla. Vyklizené kláštery převzala státní správa, mnohé dostala armáda a během krátké doby se počaly projevovat následky nedostatečné péče, uvedla totalita.cz.

Po roce 1989 byl za podíl na fyzickém týrání kněze Toufara odsouzen vedoucí tehdejší vyšetřovací skupiny StB zaměřené na tzv. číhošťský zázrak Ladislav Mácha. V listopadu 1999 sedmasedmdesátiletého expříslušníka StB pražský městský soud poslal s konečnou platností na dva roky do vězení. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil.