Nářez Putinovi: Jen pětina Čechů na straně Ruska, ukázal průzkum

Problém dění na Ukrajině se dotýká téměř všech obyvatel ČR, ale naprosté většiny jen okrajově a události sledují jen pasivně. Mírný zájem o dění na východě Ukrajiny mají více než tři čtvrtiny (76 %) obyvatel. Přibližně desetina (11 %) osob se o dění na Ukrajině zajímá více. Na druhé straně 13 % populace dění na Ukrajině nechává chladnými a nezajímá se o tamní události téměř vůbec. Větší zájem o dění na Ukrajině projevují vysokoškolsky vzdělaní lidé a obyvatelé větších měst, rozdíly ale nejsou nijak velké.

Naprostá většina populace čerpá informace o Ukrajině pouze z televizního či rozhlasového zpravodajství (83 %), o další informační zdroje velký zájem není.

Pracovníci agentury ppm factum se v průzkumu dále ptali, jaké státy či uskupení považují Češi za největší hrozbu pro mír v Evropě. Podle největší části obyvatel Česka, konkrétně 42 procent, ohrožuje mír Rusko. Mírně předčilo i Islámský stát, který považuje za hrozbu 41 procent lidí. Na třetím místě skončila s velkým odstupem s 20 procenty Ukrajina, která již několik měsíců bojuje na svém území právě s proruskými separatisty. Více než desetina Čechů pak jmenuje Afghánistán (14 %), Írán (13 %) a také USA (13 %).

Agentura také zjišťovala postoje lidí v České republice ke zmíněnému ukrajinskému konfliktu, a to prostřednictvím několika dílčích otázek. Pracovníci ppm factum se ptali například, zda mělo podle Čechů Rusko právo na obsazení ukrajinského poloostrova Krym, zda posílá zbraně proruským separatistům na východě Ukrajiny nebo jestli byl střet vyvolán "protiprávním převratem" v Kyjevě.

Odpovědi podle agentury ukázaly, že 41 procent Čechů víceméně odmítá postoje Ruska v konfliktu, 39 procent s některými ruskými postoji souhlasí, ale s jinými ne a 20 procent lidí Rusko víceméně podporuje. "Podporovatelů postojů Ruska je přibližně stejně mezi mladými i mezi starými, mezi lidmi se základním i vysokoškolským vzděláním. Do značné míry to nabourává zažitou představu, že podporovateli Ruska jsou spíše starší lidé a osoby s nižším vzděláním či příjmy," sdělili autoři průzkumu.