Zemanův pád se dramatizuje. Věří mu jen 34 procent Čechů

Prezidentovi republiky důvěřuje 34 % respondentů, což v porovnání s listopadovým šetřením představuje pokles důvěry na hranici statistické chyby, tj. o 3 procentní body. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM.

Vládě Bohuslava Sobotky důvěřuje bezmála polovina (44 %) dotázaných, tedy zhruba stejně jako v posledním šetření. Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s dobrou životní úrovní, nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší také mezi přívrženci koaličních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL), naopak u potenciálních voličů pravice (zejména ODS a TOP 09) ale i mezi příznivci KSČM je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Poslanecké sněmovně vyslovilo 29 %, Senátu pak 30 % dotázaných. Zatímco u Senátu se jedná o hodnotu srovnatelnou s listopadovým šetřením, v případě Poslanecké sněmovny jsme zaznamenali pokles o 5 procentních bodů. Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují mladí lidé do 29 let a dotázaní s dobrou životní úrovní.

O něco vyšší prestiž mají lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům vyjádřilo důvěru 40 % respondentů, více než tři pětiny dotázaných (62 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. "Mezi klíčovými sociodemografickými skupinami dotázaných nelze v pohledu na krajská zastupitelstva nalézt zásadnější diference s výjimkou poněkud vyšší důvěry mezi respondenty s dobrou životní úrovní," uvedli autoři průzkumu.

Důvěryhodnost osob stojících v čele obecních a krajských samospráv v zásadě přesně kopíruje míru důvěry, kterou mezi občany požívají obecní, resp. krajská zastupitelstva: svému starostovi tak důvěřuje 62 % dotázaných, hejtmanovi 38 %.

Veřejnému ochránci práv vyslovily v prosinci důvěru téměř tři pětiny občanů (57 %), což je přibližně stejně jako v posledním (v tomto případě červnovém) šetření. Ústavnímu soudu v současnosti důvěřuje 58 % obyvatel ČR starších 15 let. I v tomto případě je změna podílu důvěřujících v porovnání s posledním šetřením nevýznamná. Totéž se týká také Nejvyššího kontrolního úřadu, kterému vyjádřilo důvěru 55 % respondentů.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo 15 % respondentů. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí být třetina obyvatel ČR. Nespokojenost s politickou situací v současnosti vyjadřuje necelá polovina dotázaných (49 %). Zbytek respondentů zvolil variantu „nevím". Spokojenější s politickou situací jsou častěji mladí lidé do 29 let, respondenti s dobrou životní úrovní a příznivci ANO a KDU-ČSL. Vyšší nespokojenost naopak častěji vyjadřují dotázaní se špatnou životní úrovní, lidé starší 60 let a voliči KSČM, uvedl soc.cas.cz.