Nálada v Česku se mění. Odhaleno několik zajímavých věcí

Na počátku nového roku lidé obvykle bilancují. STEM se déle než dvacet let pravidelně v lednovém průzkumu lidí ptá, jak jsou celkově spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska stavu české společnosti.

V současné době je se svým životem spokojena tříčtvrtinová většina občanů (76 %). Při bilančním pohledu na rok 2014 považuje tento rok za osobní úspěch dvoutřetinová většina lidí (64 %). Od pozitivně laděného osobního hodnocení se ale výrazněji odlišuje hodnocení stavu společnosti. Jen dvě pětiny lidí (42 %) se domnívají, že rok 2014 přinesl úspěch v rozvoji naší společnosti, a zhruba každý třetí (30 %) si myslí, že změny v naší společnosti přinesly za poslední rok více spravedlnosti.

Z dlouhodobé časové řady STEM od roku 1994 je patrné poměrně stabilní hodnocení uplynulého roku z osobního hlediska (spokojenost se životem, uplynulý rok byl pro mne úspěšný). Míra spokojenosti se životem však dosahuje nyní historicky nejvyšší hodnoty (76 %) a míra osobního úspěchu v roce 2014 dosahuje jedné z nejvyšších hodnot, nejvyšší od roku 2009 (za rok 2008). V obou případech jsme zaznamenali ve srovnání s výsledky z loňska nárůst o 9 procentních bodů.

Hodnocení uplynulého roku z pohledu vývoje v naší společnosti je v čase více rozkolísané. V poslední dekádě jsme zaznamenali výrazný propad v lednu 2010 (za rok 2009). Míra spokojenosti se stavem společnosti tehdy prudce klesla o 28 procentních bodů, podobný propad se zopakoval ještě v roce 2013 (jednalo se o hodnocení roku 2012: tento rok označilo za úspěšný jen 15 % lidí). Výsledky letošního lednového průzkumu ukazují naopak výrazně lepší hodnocení roku 2014 oproti předchozím rokům, jakési symbolické odrazení ode dna. Hodnocení úspěchu v rozvoji naší společnosti letos vzrostlo od loňska o 20 procentních bodů.

Hodnocení toho, zda uplynulý rok přinesl více spravedlnosti ve společnosti, je v časové řadě relativně stabilní, výjimkou je nárůst na prozatímní historické maximum v lednu 2002 (za rok 2001). Zajímavé je, že od roku 2010 je hodnocení úspěchu rozvoje naší společnosti i hodnocení toho, zda uplynulý rok přinesl více spravedlnosti, velmi podobné. V letech 2010 i 2013 jsme zaznamenali v obou případech výrazný pokles a letos v lednu (za rok 2014) výrazný nárůst.

Vyšší míru spokojenosti se svým životem, uplynulým rokem i vývojem ve společnosti zjišťujeme mezi lidmi mladšími, s vyšším vzděláním, lidmi s dobrým materiálním zázemím a příznivci pravicových nebo středových stran. Ovšem i v těchto skupinách převažuje podíl nespokojených s uplynulým rokem z pohledu vývoje ve společnosti (rozvoj i spravedlnost).

Se svým životem a uplynulým rokem jsou častěji spokojeni příznivci TOP 09, hnutí ANO a v nižší míře také stoupenci ČSSD nebo nerozhodnutí voliči. Spokojenost přívrženců KSČM je ještě nižší (v případě hodnocení úspěšnosti roku 2014 je v jejich případě menšinová). Mírná většina příznivců ANO a ČSSD má za to, že rok 2014 přinesl úspěch v rozvoji naší společnosti. Stoupenci ostatních parlamentních stran jsou v této otázce skeptičtější. Hodnocení toho, zda uplynulý rok přinesl více spravedlnosti, je ještě horší, především mezi stoupenci KSČM, TOP 09 nebo nerozhodnutými.

Převládající pocity z loňského roku jsou u takřka poloviny lidí (45 %) pozitivní. Tito lidé mají dojem, že vše jde tak, jak má, vše se daří, mají pocit vyrovnanosti či štěstí. Podíl pozitivních hodnocení navíc v porovnání s předchozím rokem výrazně vzrostl (o 10 procentních bodů). Naopak negativní pocity jako obavy, neklid, bezmocnost či vztek, převládají při hodnocení loňského roku u přibližně dvou pětin lidí (38 %). Necelá pětina občanů (17 %) cítí z roku 2014 únavu nebo nudu.

V porovnání s hodnocením roku 2013 se při bilanci roku 2014 následovně změnily pozitivní pocity: více lidí cítí vyrovnanost (růst o 3 procentní body), podle pětiny lidí jde vše tak, jak má (ve srovnání s loňskými výsledky růst o 5 procentních bodů) a přibylo lidí, kterým se v uplynulém roce vše dařilo (růst o 3 procentní body). Negativní pocity ve srovnání s loňskými výsledky vesměs ubývaly: méně lidí cítí pocit strachu, obav či nejistoty (snížení o 5 procentních bodů), mírně také ubyl podíl lidí cítících bezmocnost či vztek (o 2 procentní body).