Ukrajina a Islámský stát jsou hrozbou pro mír. Většina Čechů má strach

Zájem o dění na Ukrajině opět stoupá v souvislosti se zintenzivněním bojů v Doněcké a Luhanské oblasti a následným zvýšeným mediálním zájmem. Zatímco v lednu byl zájem o dění na Ukrajině nejnižší za rok trvání krize a následného válečného konfliktu (39 %), v únoru 2015 se zvýšil na 47 % (11 % „rozhodně ano", 36 % „spíše ano"). V porovnání se zájmem o aktivity Islámského státu (54 %) byl zájem o Ukrajinu nižší.

Nárůst zájmu je provázen i tím, že Ukrajina byla častěji tématem každodenních hovorů. Oproti lednovým 32 % v únoru hovořilo o tématu 43 % dotázaných, tedy obdobně jako na podzim loňského roku. Výrazně více o tématu samozřejmě hovořili ti, kteří se o něj zajímají (73 %). Z hlediska celého vývoje situace na Ukrajině tak zůstává nejsledovanějším obdobím březen 2014, tedy období záboru Krymu (62 % všech obyvatel).

"Obecně řečeno, určité snížení zájmu je pro středně až dlouhodobé konflikty charakteristické - po počáteční aktivizaci zájmu veřejnosti dochází k útlumu mediálního zájmu a k roztažení tématu do dlouhého časového úseku. Stejně jako v jiných případech dochází i zde k určitému monotónnímu průběhu (ve smyslu novosti, nikoliv naléhavosti) události, téma postupně překrývají jiné události, atp," uvedli autoři průzkumu na serveru soc.cas.cz.

Část občanů ČR vnímá situaci na Ukrajině jako potenciální bezpečnostní hrozbu. 67 % dotázaných vidělo v únoru v tomto konfliktu hrozbu pro mír ve světě, pro evropskou bezpečnost (74 %) nebo také pro bezpečnost ČR (61 %). Podrobně Islámský stát pak ve srovnání s děním na Ukrajině představuje podle veřejnosti vyšší hrozbu pro mír v Evropě (84 %) a ve světě (86 %), vnímané ohrožení bezpečnosti České republiky je v tomto kontextu jen mírně vyšší (67 %).

Podobně jako v předchozích výzkumech CVVM i v lednu neměla česká veřejnost příliš jasný názor v otázce případného rozdělení Ukrajiny: čtyři z deseti (43 %) dotázaných neví, jaký postoj zaujmout. Větší část těch, kteří svůj názor v této otázce vyjádřili, se ovšem přiklání k zachování územní celistvosti Ukrajiny (35 % oproti 21 %).

Pochopitelně, mezi respondenty, kteří se o situaci na Ukrajině aktivně zajímají, je podíl nerozhodnutých v této otázce menší (22 %), přičemž i mezi nimi převažuje názor, že by Ukrajina měla zůstat jednotná (48 % oproti 23 %). Názor mají častěji muži, lidé s vyšším vzděláním, starší lidé a osoby deklarující vyšší životní úroveň, přičemž poměr těch, kteří jsou pro zachování celistvosti nebo pro rozdělení Ukrajiny, se významně nemění.