Život v Česku: S čím jsme spokojeni a co se nám nelíbí? Velká anketa

Dlouhodobě jsme nejvíce spokojeni s nabídkou zboží a služeb (75 % velmi či spíše spokojeno, 6 % naopak velmi či spíše nespokojeno) a kulturou (69 % spokojeno, 6 % nespokojeno). Okolo hranice padesáti procent se pohyboval podíl spokojených v případě dopravní obslužnosti (51 % spokojeno, 19 % nespokojeno) a též vědy a výzkumu (48 % spokojeno, 8 % nespokojeno).

Kromě těchto oblastí spokojenost nad nespokojeností převažuje také při hodnocení životního prostředí (44 % : 19 %), školství (44 % : 16 %), dodržování lidských práv (42 % : 18 %), zdravotnictví (42 % : 26 %), vztahů ČR se zahraničím (39 % : 15 %) a situace v armádě (24 % : 17 %), byť zde již jen mírně s rozdílem 7 procentních bodů.

U ostatních zkoumaných oblastí již nespokojenost převažovala nad spokojeností, přičemž zdaleka nejhorší hodnocení bylo zaznamenáno v případě korupce (79 % velmi či spíše nespokojených, 4 % velmi či spíše spokojených), nezaměstnanosti (73 % : 4 %) a hospodářské kriminality (71 % : 5 %). Trochu méně jednoznačně pak nespokojenost převládá u sociálních jistot (58 % : 11 %), stavu veřejných financí (55 % : 8 %) a přistěhovalectví (51 % : 10 %).

Méně než poloviční, avšak v poměru ke spokojeným stále zřetelně převažující nespokojenost šetření zaznamenalo v případě soudnictví (38 % nespokojených : 16 % spokojených), fungování hospodářství (39 % : 18 %), celkové nálady ve společnosti (39 % : 18 %), možnosti účasti občanů na rozhodování (39 % : 19 %), mezilidských vztahů (41 % : 21 %), bezpečnosti občanů, respektive obecné kriminality (41 % : 21 %), politické situace (37 % : 19 %) a fungování úřadů (36 % : 22 %).

"Menší převis nespokojenosti nad spokojeností, který nepřevýšil úroveň deseti procentních bodů, byl zaregistrován u hodnocení právního prostředí (31 % : 21 %), bezpečnostní situace ČR (30 % : 22 %), postavení ČR v EU (31 % : 24 %), životní úrovně (32 % : 26 %) a zemědělství (32 % : 26 %)," uvedlo CVVM na serveru soc.cas.cz.

S rostoucím vzděláním roste spokojenost, případně klesá nespokojenost s fungováním hospodářství, s bezpečností občanů (obecnou kriminalitou), se sociálními jistotami, s nezaměstnaností, s přistěhovalectvím, s politickou situací, s možností účasti občanů na rozhodování, s životní úrovní, s dopravní obslužností, s nabídkou zboží a služeb, s dodržováním lidských práv, s právním prostředím, s celkovou náladou ve společnosti a s bezpečnostní situací ČR.

Z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace od levice k pravici roste spojenost nebo klesá nespokojenost s fungováním hospodářství, s bezpečností občanů (obecnou kriminalitou), s kulturou, se situací v armádě, s fungováním úřadů, se sociálními jistotami, s nezaměstnaností, se soudnictvím, s přistěhovalectvím, se zemědělstvím, s politickou situací v ČR, s možností účasti občanů na rozhodování, s životní úrovní, s postavením ČR v EU, s dopravní obslužností, s dodržováním lidských práv, s právním prostředím, s celkovou náladou ve společnosti, s mezilidskými vztahy a s bezpečnostní situací ČR.