Zítra mají "blázni" svůj den. Znáte historii apríla? BBC diváky vypekla

V anglosaském světě je nazýván "dnem všech bláznů" a v Itálii či Francii se mu říká "aprílová ryba". Ve Španělsku ale pozor, tam se podobné taškařiny obyčejně dělají 28. prosince na Den svatých neviňátek.

Aprílová žertovná tradice je rozšířena v řadě zemí světa a datuje se asi do 17. století. První známá písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích je z roku 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování již poměrně časté.

VIDEO: Apríl z produkce BBC

Zdroj: YouTube

Podle jedné z teorií má obyčej původ ve druhé polovině 16. století ve Francii, kde král Karel IX. v roce 1564 ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Někde ho totiž slavili 25. března na Den zvěstování Panny Marie. A ti, kteří se tímto ediktem neřídili a slavili příchod nového roku stále celý týden do 1. dubna, tak údajně dali vzniknout "dni všech bláznů".

Jiné vysvětlení poskytl v roce 1983 Joseph Boskin, profesor historie z Bostonu. Uvedl, že obyčej vznikl za vlády císaře Konstantina, kdy skupina dvorních šašků a bláznů řekla římskému císaři, že by impériu dokázali vládnout lépe.

Imperátor posléze umožnil šaškovi jménem Kugel stát se na jeden den králem. Kugel vydal edikt nařizující na tento den vykonávat absurdní činy, a tento zvyk se pak stal každoročním obyčejem. "Svým způsobem to byl velmi vážný den. V těch časech byli blázni opravdu moudrými muži. Bylo úkolem šašků uvádět věci do správné perspektivy s humorem," dodal profesor.