Korupce v Česku? Názor lidí se mění, ukázal průzkum. Jásat je ale předčasné

Česká veřejnost braní úplatků vnímá jako velmi rozšířený jev. Dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že do korupce je zapojena většina nebo téměř všichni veřejní činitelé. Necelá čtvrtina populace (23 %) zastává o něco optimističtější názor, že zkorumpována je méně než polovina veřejných činitelů. Pouze podle 4 % dotázaných je korupce spíše výjimkou, zbývajících 7 % tvoří odpověď „neví".

"Ve srovnání s minulým rokem jsou respondenti při posuzování míry rozšíření korupce poněkud optimističtější, podíl těch, kteří si myslí, že do korupce jsou zapojeni téměř všichni veřejní činitelé, poklesl o 6 procentních bodů a naopak o 5 procentních bodů vzrostl podíl dotázaných, kteří věří, že zkorumpována je méně než polovina veřejných činitelů. V aktuálním šetření je tak přesvědčení o braní úplatků a korupci jako většinovém jevu poněkud slabší než v letech 2012 až 2014 a srovnatelné s roky 2011 a 2010. Naopak optimističtější, než je tomu v současnosti, byli čeští občané v této otázce v letech 2008 a 2009," uvedli autoři průzkumu na serveru soc.cas.cz.

V názoru na rozšířenost braní úplatků a korupce se lišili lidé podle deklarované životní úrovně domácnosti, když optimističtější byli v tomto směru dotázaní, kteří svoji životní úroveň hodnotí jako dobrou. Přesvědčení o tom, že zkorumpována je většina či dokonce téměř všichni veřejní činitelé, se kromě respondentů deklarujících špatnou životní úroveň své domácnosti objevovalo častěji také u lidí, kteří se na škále levice-pravice zařadili nalevo.

Ze srovnání různých institucí a oblastí veřejného života výrazně nejhůře vycházejí politické strany, u nichž jsou o nejvyšší nebo téměř nejvyšší míře korupce (tj. známky 4 a 5) přesvědčeny přibližně tři čtvrtiny Čechů (74 %). Nejvyšší nebo téměř nejvyšší míru korupce si ale asi dvě třetiny lidí (66 %) spojují také s rozdělováním evropských dotací a nadpoloviční většina dotázaných také s ministerstvy a centrálními úřady (58 %) a stavebními úřady (56 %).

Ze sledovaných institucí a oblastí je za relativně nejméně zkorumpovanou pokládána oblast školství, které 47 % dotázaných vystavuje známku 1 nebo 2. Relativně příznivěji jsou z hlediska možné zkorumpovanosti vnímány také banky a peněžní ústavy, obecní úřady a armáda. Z hlediska průměrné známky pak všechny sledované oblasti s výjimkou školství a bank a peněžních ústavů dosahují hodnocení 3 a horší.

Výsledky letošního měření ve srovnání s loňským rokem ukazují, že u 3 sledovaných institucí či oblastí došlo ke zlepšení, když jich průměrná známka je o více než 0,1 bodu nižší než v loňském roce. Lépe než v roce 2014 tak česká veřejnost hodnotí banky a peněžní ústavy, ministerstva a centrální úřady a krajské úřady. Naopak žádná z institucí si o více než 0,1 bodu ve svém hodnocení letos nepohoršila.

Z dlouhodobého hlediska můžeme vidět zlepšení hodnocení politických stran, které jsou v současnosti hodnoceny lépe než v letech 2012 a 2013. Oproti předchozímu desetiletí je lépe hodnocena policie, od roku 2011 se zlepšilo hodnocení armády. Také banky a peněžní ústavy jsou v posledních letech vnímány pozitivněji než na začátku minulého desetiletí. V porovnání s výzkumy z let 2001 až 2012 naopak došlo ke zhoršení hodnocení v případě sdělovacích prostředků.