Ukrajina versus Islámský stát: Co je větší hrozba? Češi to řekli jasně

Bezmála třípětinová většina (58 %) české veřejnosti se považuje za dobře informovanou o tom, co to je tzv. Islámský stát, přičemž 18 % lidí to podle svého mínění „ví velmi dobře" a 40 % to „ví docela dobře". O málo víc než třetina (35 %) o tom má pouze matnou představu, 7 % pak přiznalo, že vůbec neví, co to je tzv. Islámský stát. "V porovnání s únorovým výzkumem, kdy byla zkoumána stejná otázka poprvé, se rozložení odpovědí nijak významně nezměnilo," uvedli autoři průzkumu na serveru soc.cas.cz.

Významně vyšší míru informovanosti o tom, co to je tzv. Islámský stát, deklarují muži oproti ženám. Z hlediska věku ke zcela neinformovaným nebo málo informovaným patří častěji mladí lidé ve věku 15 až 19 let. Deklarovaná informovanost roste spolu se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání a rovněž se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně. Z hlediska sebezařazení na škále levice-pravice poněkud vyšší informovanost uváděli ti, kdo se řadí k politické pravici, naopak relativně nižší informovanost deklarovali lidé, kteří se hlásí ke středu, nebo kteří se neumějí na této škále zařadit.

O vývoj situace v souvislosti s tzv. Islámským státem se v současnosti zajímá bezmála třípětinová většina (57 %) občanů ČR, když na položenou otázku 17 % odpovědělo „rozhodně ano" a dalších 40 % „spíše ano".

Porovnáme-li deklarovaný zájem o vývoj situace v souvislosti s tzv. Islámským státem s deklarovaným zájmem o vývoj situace na Ukrajině zjišťovaným v tomtéž výzkumu u stejného souboru dotázaných, vidíme, že zájem ve spojení s tzv. Islámským státem je trochu vyšší (o 5 procentních bodů) naopak deklarovaný nezájem byl o 7 procentních bodů nižší.

Psali jsme: Za Islámský stát bojuje 1700 Rusů, tvrdí FSB Západ to zpackal, rozčílil se diplomat. Žene lidi do krvavé lázně  

Islámský stát jako téma svého osobního rozhovoru s někým v poslední době uvedla necelá polovina (47 %) dotázaných, přičemž zaznamenaná frekvence hovorů o dění na Ukrajině byla jen statisticky nevýznamně nižší.

Velká většina české veřejnosti vnímá aktivity tzv. Islámského státu jako hrozbu, a to zejména pro mír ve světě (84 % celkem, v tom 50 % „rozhodně ano") a pro evropskou bezpečnost (83 % celkem, v tom 46 % „rozhodně ano"), ale v menší míře i pro bezpečnost České republiky (67 % celkem, v tom 32 % „rozhodně ano").

Ačkoli i v případě situace na Ukrajině se poměrně výrazná většina přiklání k tomu, že to je hrozbou pro evropskou bezpečnost (74 %, v tom 34 % „rozhodně ano"), mír ve světě (68 %, v tom 32 % „rozhodně ano") i bezpečnost České republiky (65 %, v tom 29 % „rozhodně ano"), v porovnání s tzv. Islámským státem je zde pocit hrozby méně silný, zvláště v případě světa a Evropy, zatímco v případě ČR je intenzita deklarovaného pocitu ohrožení statisticky srovnatelná.