80 tisíc rodin pečuje nonstop o seniory. Co když potřebují vydechnout?

Zhruba 120 tisíc rodin v Česku svým nemohoucím příbuzným pomáhá občas, zbytek obstarají asistentky a najaté pečovatelky. Dalších 80 tisíc Čechů o své blízké doma pečuje každodenně. Co když je ale péče nad jejich síly nebo jednoduše potřebují na chvíli pauzu?

„Řada domovů pro seniory nabízí občasnou péči o seniory, takzvanou odlehčovací službu. Ta funguje jako běžný pobyt v domově pro seniory, pouze s tím, že v domově klient tráví omezenou dobu. Minimální doba, po kterou lze službu využít, je jedna noc, maximální tři měsíce s možností prodloužení. Klienty přijímáme od 55 let věku nehledě na místo trvalého bydliště, takže službu mohou využít lidé z celé republiky. Největší zájem je během letních měsíců, kdy rodiny odjíždějí na dovolenou. Nejfrekventovanější je období zhruba od června do září," popsala Hana Červenková, ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun.

Podle průzkumů devět z deseti seniorů do domova pro seniory nechce. Hlavním důvodem je strach z cizího prostředí. „Každý vnímá zásadní změny v životě jinak, někdo se přizpůsobí rychle, jinému to trvá. Právě odlehčovací služba je vhodným mezistupněm při rozhodování, zda nastoupit do domova pro seniory nebo ne. Pro seniory je daleko jednodušší být pár dní někde na zkoušku s vědomím, že mohou kdykoliv odejít zpátky domů. Často se ale stává, že jsou se službami tak spokojení, že už se domů vrátit nechtějí. Máme řadu klientů, kteří přešli z odlehčovací služby rovnou na pobytovou," řekla Hana Červenková.

Vedle státních domovů pro seniory a stacionářů, které zejména během letních měsíců praskají ve švech, nabízejí službu i některá soukromá zařízení. „Lidé mají ze soukromých domovů pro seniory stále obavy. Jednoduše se bojí, že budou nad jejich finanční možnosti. Přitom lidé závislí na pomoci druhých mohou žádat o státní příspěvek na péči. Ten se vyplácí tomu, kdo o dotyčného trvale pečuje. Příspěvek se pohybuje od 800 do 12 tisíc korun měsíčně. Záleží pouze na seniorech a jejich rodinách, jestli peníze využijí na asistenta, navýšení rodinného rozpočtu nebo na domov pro seniory," uvedla Hana Červenková.

Zhruba 24 procent rodin pečujících o své blízké potřebuje finanční pomoc. Kromě finanční zátěže představuje permanentní péče o blízké i obrovský psychický tlak a časovou náročnost. „Je takřka pravidlem, že jeden člen pečující rodiny musí opustit zaměstnání, aby byl neustále k dispozici. Tím se samozřejmě sníží rozpočet rodiny. Začíná tedy kolotoč náročné péče a strachu o rodinný rozpočet. Na rodinách, které umístí své blízké do domova a jezdí je pak navštěvovat, je vidět velká úleva. Po čase téměř všem dojde, že by stejně nebyli schopni poskytnout takovou péči jako odborně vyškolený personál. Navíc se zlepší i psychika seniora, nikdo nechce být na obtíž," uzavřela Hana Červenková.