Češi o návykových látkách: Které tolerujeme? Došlo ke změně, ukázal průzkum

Občasná konzumace některé z návykových látek je většinově pokládána za morálně přijatelnou v případě alkoholu (87 %), léků proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění (85 %) a tabáku (74 %), přičemž pravidelná konzumace je nejčastěji považována za morálně přijatelnou u tabáku, což je názor téměř třetiny (32 %) české veřejnosti, zatímco u návykových léků (15 %) a alkoholu (13 %) je podíl tolerance pravidelné konzumace nižší, ačkoli s jejich občasnou konzumací většina nemá problém.

Postoj ke konopným drogám jako marihuana nebo hašiš je nejvíce rozdělený, když pro polovinu (51 %) Čechů je morálně přijatelné je alespoň vyzkoušet, přičemž čtvrtina (25 %) toleruje přinejmenším i občasnou konzumaci konopných drog, byť pravidelné užívání je morálně přijatelné jen pro 3 %. Naopak téměř polovina (47 %) Čechů pokládá jakoukoli konzumaci konopných drog za zcela nepřijatelnou.

Jednoznačně odmítavě se česká veřejnost staví ke drogám jako extáze, pervitin a heroin, jejichž konzumaci za zcela nepřijatelnou označilo 85 % dotázaných. Vyzkoušení těchto látek za morálně přijatelné považuje jen 11 % dotázaných a pouze 3 % označila za morálně přijatelnou jejich občasnou konzumaci. Názor, že by morálně přijatelným bylo pravidelné užívání těchto drog, se ve výzkumu statisticky měřitelným způsobem nevyskytoval.

"Relativně vstřícnější postoj ke konzumaci návykových látek obecně vyjadřují muži oproti ženám. Ke konopným i tvrdým drogám a v menší míře i k tabáku a k alkoholu tolerance roste s klesajícím věkem, přičemž negativně se k nim staví zejména věková kohorta od šedesáti let výše. Z hlediska životní úrovně vlastní domácnosti se významný rozdíl objevil u morální přijatelnosti pravidelného kouření tabáku, kterou častěji deklarovali lidé se špatnou životní úrovní (45 %) než dotázaní, kteří životní úroveň své domácnosti pokládají za dobrou (25 %). Poněkud liberálněji se ke konzumaci drog, alkoholu a tabáku staví dotázaní z Prahy, naopak užívání konopných drog za zcela nepřijatelné častěji označovali respondenti z měst od 30 do 80 tisíc obyvatel," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.

Od roku 2013 poněkud poklesla přijatelnost alkoholu, jehož pravidelnou nebo alespoň občasnou konzumaci za morálně přijatelnou tehdy označilo 94 % dotázaných (v tom 16 % pravidelná a 78 % občasná). Také v případě tabáku se od roku 2013 poněkud zvýšil podíl těch, kdo jeho užívání pokládají za zcela nepřijatelné (z 9 % na 14 %).

Léky proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění, alkohol a tabák jsou většinově vnímány jako látky, které představují zdravotní riziko pouze v případě pravidelného užívání. Podíl těch, kdo tyto látky považují za rizikové už při prvním užití, se pohybuje na úrovni okolo jedné desetiny a v případě léků dokonce pod ní, rizikovost občasného užívání těchto látek pak uvádí část okolo či v případě alkoholu mírně pod úrovní jedné pětiny.

Tabák je přitom při prvním nebo příležitostném užití vnímán jako rizikový faktor poněkud častěji (cca třetinou populace, respektive 33 %) než léky či alkohol, jež obdobně rizikově vnímá asi čtvrtina dotázaných (24 % v případě léků a 25 % u alkoholu). Pravidelnou konzumaci alkoholu za zdravotní riziko považují necelé tři čtvrtiny (72 %) české veřejnosti, u léků ovlivňujících psychiku to jsou asi dvě třetiny (68 %) a v případě tabáku tři pětiny (60 %). Názor, že tyto látky vůbec nepředstavují zdravotní riziko, se vyskytuje sice v statisticky zaznamenatelném, ale víceméně okrajovém množství 3 – 6 %.

Drogy jako extáze, pervitin či heroin sedm z deseti (70 %) dotázaných pokládá za zdravotní riziko už při prvním užití, další šestina (16 %) za rizikové považuje občasné užívání, o málo více než desetina (12 %) pak jako rizikovou vidí jen pravidelnou konzumaci těchto drog. Názor, že tyto látky při jejich užívání nepředstavují vůbec žádné zdravotní riziko, se vyskytoval jen ojediněle (1 %).