Pro důchodce není místo? Je to jinak

Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Zatímco nyní žije v Česku přes 400 tisíc lidí nad 80 let, za sedm let by jich mohlo být téměř půl milionu. Není proto divu, že počty domovů pro seniory stoupají geometrickou řadou. Je v nich ale dostatek míst? „Mezi lidmi existuje mylná představa o přecpaných domovech pro seniory nebo několikaletých čekacích dobách na umístění. Z toho důvodu někteří senioři ani přihlášku do domova nepodají, navzdory tomu, že péči druhé osoby skutečně potřebují," uvedla Hana Červenková, ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun.

Existují lokality, kde se na místo v domově čeká. Jsou to zejména vesnice a malá města, v nichž domovy pro seniory chybějí. Problémy hlásí také Praha 4 a Vsetín, kde počet obyvatel v seniorském věku dosahuje 24 procent. „Podle dostupných údajů je v současné době průměrná čekací doba na umístění do domova pro seniory dva roky. Tu ale výrazně zkreslují domovy, které kapacitně nevyhovují a uvádějí čekací dobu třeba šest let. Některé domovy přitom přijmou seniora v rámci týdnů. Například u nás se na lůžko nyní nečeká vůbec. Díky nedávné rekonstrukci nám přibylo 15 volných míst. Do domova pro seniory se navíc lze přihlásit nezávisle na trvalém bydlišti. Například v Ústeckém, Libereckém či Plzeňském kraji nabídka stále převyšuje poptávku," popsala Hana Červenková.

Podle Jiřího Horeckého, prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb, další problém představují senioři, kteří do domova jednoduše nepatří. V domovech pro seniory je totiž zhruba čtvrtina klientů, kteří jsou zcela nebo převážně soběstační a mohli by být ve svém domácím prostředí. „V rámci České republiky je v domovech pro seniory lůžek dostatek, nejsou ale optimálně rozmístěna a zároveň jsou z hlediska zákona o sociálních službách využívána lidmi, kteří v domově pro seniory umístěni být ještě nemusí. Je důležité, aby si senioři i jejich rodiny uvědomili, že domovy pro seniory jsou primárně určeny pro lidi, kteří se o sebe nejsou schopni postarat," zdůraznila Hana Červenková.

Právě senioři, kteří by na umístění do domova měli nárok, do něj ale nechtějí. Hlavním důvodem je strach z cizího prostředí, obavy z přísného režimu a ztráta kontaktu s okolím. „Domov pro seniory není pionýrský tábor. Klienti mohou přijít, odejít nebo přijímat návštěvy, kdykoli se jim zachce. Navíc domovy pro seniory nabízejí nejrůznější dobrovolné programy, díky nimž mohou být senioři stále aktivní. Jedná se zejména o tréninky paměti, cvičení jemné motoriky, muzikologii či nejrůznější zážitky v podobě výletů nebo kulturních vystoupení a návštěv významných osobností přímo v domovech. Navíc je téměř 30 procent lidí starších sedmdesáti let dnes aktivních na internetu a sledují dění kolem sebe," řekla Hana Červenková.

Dalším důvodem, proč se někteří senioři do domovů nehrnou, jsou obavy z toho, že pobyt pro ně bude stresující. „Samozřejmě klientům chybí rodina a domácí prostředí, ale na druhou stranu z nich opadá obava, že se jim něco stane, protože v domovech o ně 24 hodin pečuje vyškolený personál. Nemusí se starat o léky, nákupy ani chod domácnosti, který je pro lidi vyššího věku velmi vyčerpávající. Navíc jsou mezi vrstevníky, mají podobné zájmy, názory i zkušenosti. Většina klientů si za velmi krátkou dobu zvykne a je spokojena," popsala Hana Červenková.