Lidé v Zastávce u Brna nemají s běženci problémy, vadí jen hluk

Zařízení v Zastávce funguje už od roku 1990, v někdejším Československu bylo první. Tehdejší ministr vnitra Jan Ruml při jeho vzniku prohlašoval, že je pouze dočasné. Starosta Petr Pospíšil dnes ovšem dodává, že slovo dočasný se v českých dějinách už dost zprofanovalo. "Teď už ani nepřemýšlíme o tom, jak dlouho tady zařízení bude. Uprchlická vlna však jen tak neskončí," poznamenal.

Někteří místní říkají, že nebýt hluku, ani by o uprchlících nevěděli. "Když děti chodily v 90. letech do školy, chodila jsem jim k vlaku raději naproti. Tehdy se ještě mohli uprchlíci volně pohybovat a často se musela volat policie, když dělali nepořádek. Byli to většinou Rumuni a lidé z bývalé Jugoslávie," vzpomínala na první léta provozu centra Lenka Polehlová, která prodává v trafice.

Psali jsme: Vyšní Lhoty už měsíc žijí s uprchlíky: Obavy se nenaplnily, vznikají ale fámy  

S lidmi je denně v kontaktu, s leckým se dá do řeči. "Bydlím až na druhé straně obce na kopci, takže to tak ani moc nevnímám, i když večer jsem z balkonu slyšela hluk. Ale paní, co bydlí vedle azylového centra, je z toho nešťastná. Že v 11 večer nemůže spát, jaký je tam hluk. Nevím, co tam dělají, ale je to podobné, jako když vypustíte 20 dětí na hřiště," přibližuje Polehlová.

Starosta Pospíšil upozornil na to, že aktuálně se změnilo složení lidí, kteří v centru přebývají. Primárně je určené pro ty, kteří chtějí požádat o azyl v České republice. Jenže nyní je v něm řada těch, kteří chtějí pokračovat do Německa.

Mnozí lidé, kteří bydlí na druhé straně od železniční trati, už často ani koncentrovanou přítomnost cizinců nevnímají. Jako například matka malého syna Radmila Dostalíková, která se do Zastávky přistěhovala před třemi měsíci. "Víme, že tady jsou a že některé ruší hluk. Ale nikoho jsme nepotkali, když nemohou ven, a nijak to neřešíme," řekla Dostalíková.