Zeman si polepšil, věří mu 55 procent Čechů. Jak si stojí vláda a parlament?

"V zářijovém šetření došlo ve srovnání s předešlým měřením v hodnocení pravidelně sledovaných ústavních institucí k některým významným změnám," soc.cas.cz.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřila přibližně pětina (21 %) respondentů, což potvrzuje výsledky z předešlých šetření. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí být asi třetina obyvatel ČR (36 %). Nespokojenost s politickou situací v současnosti vyjadřují dvě pětiny dotázaných (40 %). Zbytek respondentů zvolil variantu „nevím". Spokojenější s politickou situací jsou častěji mladí lidé do 29 let, respondenti s dobrou životní úrovní a příznivci ANO a KDU-ČSL. Vyšší nespokojenost naopak častěji vyjadřují dotázaní se špatnou životní úrovní, lidé starší 60 let a potenciální voliči KSČM.

Prezidentovi republiky důvěřuje 55 % respondentů, tedy o 10 procentních bodů více než v červnovém šetření. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci, lidé, kteří se politicky zařazují na levici a levý střed, a příznivci ČSSD a KSČM.

Psali jsme: ANO ve vedení, ČSSD ztrácí jen nepatrně. Jak si vede opozice? Důvěra ministrům: Dienstbier totálně propadl. Jak si vedou ostatní?  

Vládě Bohuslava Sobotky důvěřuje téměř polovina (46 %) dotázaných, což je přibližně stejně jako v posledním šetření. Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s dobrou životní úrovní, řadoví zaměstnanci a nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší také mezi přívrženci koaličních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL), naopak u potenciálních voličů pravice (zejména ODS a TOP 09) ale i mezi příznivci KSČM je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Poslanecké sněmovně i Senátu vyslovila více než třetina dotázaných (35 % důvěřuje Poslanecké sněmovně a 36 % Senátu). Také u obou parlamentních komor se oproti minulému šetření jedná o pohyby v rámci statistické chyby. Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují dotázaní s dobrou životní úrovní, ekonomicky aktivní a potenciální voliči ČSSD a ANO.

O něco vyšší prestiž mají lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům vyjádřilo důvěru 46 % respondentů, téměř dvě třetiny dotázaných (64 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. Mezi klíčovými sociodemografickými skupinami dotázaných nelze v pohledu na krajská a obecní zastupitelstva nalézt zásadnější diference s výjimkou poněkud vyšší důvěry mezi respondenty s dobrou životní úrovní. Svému obecnímu zastupitelstvu také častěji důvěřují lidé z menších obcí (do 2 000 obyvatel).

Důvěryhodnost osob stojících v čele obecních a krajských samospráv v zásadě přesně kopíruje míru důvěry, kterou mezi občany požívají obecní, resp. krajská zastupitelstva: svému starostovi tak důvěřuje 64 % dotázaných, hejtmanovi 42 %. Oproti předchozímu šetření z června 2015 důvěra v obecní i krajská zastupitelstva, stejně jako v jejich představitele, mírně vzrostla a je tak srovnatelná se situací v květnu 2015.

Veřejnému ochránci práv vyslovila v září důvěru více než polovina občanů (53 %). Ústavnímu soudu v současnosti důvěřuje 56 % obyvatel ČR starších 15 let. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu vyjádřilo důvěru 51 % respondentů a Bezpečnostní informační službě 42 % respondentů.