Češi dělají ramena, a pak... Uprchlík žijící u nás promlouvá

Jožič přijel do Česka v listopadu 1992. Díky pomoci jedné české rodiny nepoznal žádný uprchlický tábor a začal okamžitě pracovat v rodinné firmě s elektrodíly v Tušimicích. "To mě tehdy uchránilo krušných začátků. Věděl jsem o mnoha uprchlících, co žili dlouhé měsíce i roky v táborech a nakonec se po válce vrátili zpět do Bosny. Já se tady nějak uchytil a o tři roky později mně známý nabídl možnost provozovat v Plzni herny. Tak jsem se sem nastěhoval v roce 1995 natrvalo. Zaměstnával jsem pak krátkodobě i několik krajanů. O čtyři roky později jsem si už otevřel vlastní restauraci a začal se vážněji zajímat o kávu. V roce 2001 jsem restauraci prodal a otevřel si kavárnu, později i pražírnu (Orient Coffee)," řekl webu ČT24.

Podle svých slov tady nikdy neměl vážný problém. "Rodina, která mi pomohla, byla naprosto otevřená a díky nim jsem poznal skvělé lidi. Občas jsem narazil u někoho na výbušnou reakci, ale ten člověk pak většinou o 180 stupňů obrátil, když jsme se chvíli bavili. Když jsem například chodil dobře oblečený a v converskách, dívali se na mě občas přes prsty. Možná si říkali, co je to za uprchlíka, když nosí značkové oděvy. Ale v Jugoslávii to tehdy nebylo nedostatkové zboží. Myslím, že Češi rádi dělají ramena a chrání si svůj píseček, ale když přijde na konkrétní lidi, tak změknou a vezmou vás mezi sebe," podotkl.

Podle něj jsou Češi na pohled nepřístupní kvůli strachu z neznámého. "A částečně si za to můžou uprchlíci sami tím, jakým způsobem se chovají. Třeba, když si nedávno ustlali na hřbitově mezi Srbskem a Chorvatskem, tak to věřím, že popudili značnou část veřejnosti," dodal.

Že by se do Česka nahrnuli uprchlíci se ale neobává. "Podle mě je množství lidí, kteří by měli nebo mohli v Česku najít nový domov, úplně směšné. Z Bosny odešlo během války asi milion uprchlíků. O azyl v Česku tehdy oficiálně požádalo kolem 3500 lidí, kteří sem byli přiváženi také v rámci přerozdělování. Neoficiálně jich sem však přišlo cca 70 tisíc. Někteří zůstali, mnozí se vrátili. A nepamatuji si, že by to téhle zemi nějak ublížilo. Pokud to jsou lidé, kteří chtějí pracovat, místo se pro ně vždy najde. Sám bych rád zaměstnal třeba Etiopana, který by se vyznal v kávě," upozornil.