Češi nejvíc důvěřují armádě a policii, zato církev... Čtěte zajímavý průzkum

Výrazně převažující důvěře se těší armáda (62 % důvěřujících : 29 % nedůvěřujících) a policie ČR (61 % důvěřujících : 37 % nedůvěřujících). Důvěra nad nedůvěrou ještě hodně převážila u hodnocení rádií (54 % důvěřujících : 39 % nedůvěřujících). Mírně větší důvěru než nedůvěru má veřejnost k soudům (51 % důvěřujících : 45 % nedůvěřujících), internetu (47 % důvěřujících : 42 % nedůvěřujících) a k bankám (48 % důvěřujících : 46 % nedůvěřujících).

Shodně důvěřuje a nedůvěřuje veřejnost odborům (38 % důvěřujících : 39 % nedůvěřujících), kde je ovšem téměř čtvrtina odpovědí „nevím".

Ve vztahu k dalším institucím už převažuje nedůvěra nad důvěrou v případě televize (46 % důvěřujících : 52 % nedůvěřujících), tisku (44 % důvěřujících : 53 % nedůvěřujících) a neziskových organizací (38 % důvěřujících : 47 % nedůvěřujících).

Výrazný převis podílu nedůvěřujících jsme zaznamenali u církví (23 % důvěřujících : 64 % nedůvěřujících), což církve staví do role zdaleka nejméně důvěryhodných institucí z těch, jež jsou pravidelně zkoumány.

Rozdíly v názorech mužů a žen, různých vzdělanostních skupin, věkových kohort a lidí s odlišnou politickou orientací nejsou příliš odlišné. Rozdíly v důvěře/nedůvěře byly u jednotlivých socidemografik v řádu několika procent. Z opravdu statisticky významných rozdílů za zmínku stojí (očekávaný) rozdíl mezi levicově orientovanými a pravicově orientovanými respondenty v důvěře k odborům (mezi levicí důvěřuje odborům kolem 60 % dotázaných, mezi pravicí 40 %).

Dále pak zásadní (opět očekávaný) rozdíl byl v důvěře k internetu v závislosti na věku: mezi nejmladšími respondenty (15-19 let) internetu důvěřuje 70 % dotázaných, v generaci jejich rodičů 55 % a v generaci prarodičů 40 %. V daném případě může ovšem míra důvěry znamenat důvěru ve vlastní schopnosti využívat internet, uvedl soc.cas.cz.

V případě médií byl v posledních letech zaznamenáván poměrně výrazný postupný pokles důvěry, který se ale v loňském roce zastavil. Letošní data tento pozitivní trend potvrdila jen u tisku, kdežto jak u rádií, tak u televize došlo oproti březnu 2015 k poklesu důvěry o 4 procentní body, tzn. zpět na úroveň před loňským vzestupem.

U odborů byl od posledního šetření z března 2015 zaznamenán mírný pokles důvěry na hranici statistické významnosti (o 3 procentní body), čímž se důvěra českých občanů k odborům poprvé po více než pěti letech dostala pod hladinu 40 %, kde byla naposledy v březnu 2010. Historicky se ale důvěra odborům od 90. let 20. století pohybovala na nižší úrovni, zpravidla výrazně pod 40 % a někdy dokonce mírně pod 30 %.

Po výrazném propadu důvěry občanů k církvím, ke kterému došlo v druhé polovině roku 2012, a po následném mírném vzestupu důvěra k nim kolísá na úrovni okolo jedné čtvrtiny, přičemž v aktuálním šetření byl zaznamenán opět mírný pokles o 3 procentní body, což je posun právě na hranici statistické významnosti. Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi.