Zeman si polepšil, věří mu 56 procent lidí. Jak si vedou vláda a parlament?

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřila pětina (20 %) respondentů, což potvrzuje výsledky z předešlých šetření. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí být třetina obyvatel ČR (33 %). Nespokojenost s politickou situací v současnosti vyjadřují více než dvě pětiny dotázaných (44 %). Zbytek respondentů zvolil variantu „nevím". Spokojenější s politickou situací jsou častěji mladí lidé do 29 let, respondenti s dobrou životní úrovní a příznivci ANO a KDU-ČSL. Vyšší nespokojenost naopak častěji vyjadřují dotázaní se špatnou životní úrovní, lidé starší 60 let a potenciální voliči KSČM.

Prezidentovi republiky důvěřuje 56 % respondentů, tedy o 5 procentní body více než v říjnovém šetření, současně je to ale zhruba stejně jako v šetření ze září 2015. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci, lidé, kteří se politicky zařazují na levici a levý střed, a příznivci ČSSD a KSČM.

Vládě Bohuslava Sobotky důvěřuje 46 % dotázaných. Oproti poslednímu šetření jde o posun na hranici statistické chyby. Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s dobrou životní úrovní, řadoví zaměstnanci a nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší také mezi přívrženci koaličních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL), naopak u potenciálních voličů pravice (zejména ODS a TOP 09) ale i mezi příznivci KSČM je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Poslanecké sněmovně i Senátu vyslovila přibližně třetina dotázaných (shodně 34 %). Také u obou parlamentních komor se oproti minulému šetření jedná o posuny v rámci statistické chyby. Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují dotázaní s dobrou životní úrovní, ekonomicky aktivní a potenciální voliči ČSSD a ANO.

O něco vyšší prestiž mají lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům vyjádřilo důvěru 42 % respondentů, asi tři pětiny dotázaných (61 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. Ani zde se situace od posledního šetření významně nezměnila. Mezi klíčovými sociodemografickými skupinami dotázaných nelze v pohledu na krajská a obecní zastupitelstva nalézt zásadnější diference s výjimkou poněkud vyšší důvěry mezi respondenty s dobrou životní úrovní. Svému obecnímu zastupitelstvu také častěji důvěřují lidé z menších obcí (do 2 000 obyvatel), uvedl soc.cas.cz.

Důvěryhodnost osob stojících v čele obecních a krajských samospráv v zásadě přesně kopíruje míru důvěry, kterou mezi občany požívají obecní, resp. krajská zastupitelstva: svému starostovi tak důvěřuje 63 % dotázaných, hejtmanovi 41 %. Důvěra je v obou případech v posledním roce velmi stabilní.

Českému statistickému úřadu vyslovily důvěru téměř dvě třetiny občanů (63 %), Nejvyššímu kontrolnímu úřadu vyjádřilo důvěru 52 % respondentů a téměř stejný podíl (51 %) České národní bance.

Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost důvěřuje 52 % respondentů, Úřadu pro ochranu osobních údajů 45 % a Správě úložišť jaderného odpadu 35 %. Připomeňme, že zejména v případě těchto tří institucí celkové výsledky poněkud zkresluje relativně vysoký podíl respondentů, kteří zvolili variantu „neví", který tvořil v případě Úřadu pro ochranu osobních údajů 16 % respondentů, v případě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost 21 % a v případě Správy úložišť radioaktivních odpadů dokonce 29 % všech dotázaných.