Každý desátý Čech má potíže vyjít s příjmem, v EU je Česko na 10. příčce

Míra příjmové chudoby je v Česku nejnižší v osmadvacítce. Trápí také skoro desetinu obyvatel. Podle sociologů je vlastní vnímání situace a schopnosti vyjít s penězi jako ukazatel chudoby přesnější. Zohledňuje totiž nejen příjem, ale i výdaje. Své výsledky dnes novinářům představili Jiří Večerník a Martina Mysíková ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pod hranicí příjmové chudoby se ocitá ten, kdo nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Tato střední hodnota mzdy letos ve třetím čtvrtletí dosáhla 22.531 korun. Dvě třetiny odpovídají zhruba 13.500 korun. Chudoba kvůli nedostatečnému příjmu hrozila loni 9,7 procenta lidí, tedy zhruba milionu Čechů a Češek.

Velmi obtížně s příjmy vycházelo 9,3 procenta lidí, tedy 960.000 osob. Ale jen čtyři z deseti lidí, jimž příjmová chudoba hrozí, mají problém s příjmem vyjít. Šest z deseti osob potíže nepociťuje. Jen čtyřem procentům Čechů a Češek hrozí příjmová chudoba a současně mají i problém vyjít s příjmem.

„Subjektivní ukazatel založený na výpovědi domácností poskytuje vyrovnanější výsledky než ukazatel příjmové chudoby. Lépe odráží to, jak domácnosti vypovídají o své životní a finanční spokojenosti," uvedla Mysíková. I když Česko podle vlastního posouzení lidí není už zemí s nejnižší chudobou, podle expertky je desátá příčka za vyspělými západními státy „dobré umístění".

Česko patří podle statistik dlouhodobě i k zemím s nejnižším podílem lidí, které ohrožuje sociální vyloučení. Při něm hraje roli příjem, materiální zajištění a práce. Loni hrozilo 14,8 procenta lidí v Česku, tedy asi 1,5 milionu osob. Celkem asi 200.000 lidí nemělo ani dostatečnou částku, ani vybavení a ani zaměstnání.

Nejméně problémů vyjít s příjmem mají lidé ve Finsku, Německu, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku a Francii. Velké obtíže tam přiznává méně než pět procent obyvatel. Naopak nejhůř jsou na tom Řekové, problém vyjít mají téměř dvě pětiny z nich.