Izraelsko-palestinský konflikt: Kdo je viníkem? Češi odpovídali ve velkém průzkumu

O vývoj situace na Blízkém východě se nyní zajímá podle vlastního vyjádření asi třetina (32 %) občanů ČR, když na položenou otázku 7 % dotázaných odpovědělo „rozhodně ano" a dalších 25 % „spíše ano". Dvě třetiny (67 %) dotázaných se naopak o vývoj situace v Izraeli a Palestině nezajímají, přičemž 41 % uvedlo odpověď „spíše ne" a 26 % „rozhodně ne".

"V porovnání s tím je zájem o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu a také zájem o vývoj situace okolo uprchlíků výrazně vyšší, když v obou případech deklarovaný zájem tvořil většinu dvou třetin (67 %) v případě tzv. Islámského státu a tří čtvrtin (74 %) v případě uprchlíků," uvedl soc.cas.cz.

Porovnáme-li v současnosti deklarovaný zájem o vývoj situace na Blízkém východě s tím, jak se tento zájem vyvíjel v minulosti, je vidět, že aktuální zájem je o 13 procentních bodů vyšší než v v říjnu 2011, kdy byla otázka na zájem o dění v oblasti pokládána naposledy.

Více se o dění na Blízkém východě zajímají muži než ženy a zájem sílí s rostoucím věkem, zvyšujícím se vzděláním, zvyšující se životní úrovní a především s rostoucím zájmem o politiku. Vyšší zájem deklarují vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci a z hlediska politické orientace ti, kdo se hlásí jednoznačně k pravici, z hlediska stranických preferencí voliči ODS.

Psali jsme: Uprchlíci a Islámský stát? Jasná bezpečnostní hrozba pro Evropu, říká většina Čechů  

Pouze 4 % respondentů hodnotila vztahy Izraele a Palestinců jako dobré, 14 % je označilo za „ani dobré, ani špatné" a nadpoloviční většina (54 %) vztahy považuje za špatné, z toho 34 % „spíše špatné" a 20 % „velmi špatné". Téměř tři z deseti (28 %) dotázaných na otázku uvedli odpověď „nevím".

Necelé dvě pětiny (38 %) českých občanů s mezinárodním uznáním Palestiny jako nezávislého státu souhlasí, z toho 8 % „rozhodně" a 30 % „spíše", zatímco nesouhlas vyjádřila asi pětina (19 %), z toho 12 % „spíše" a 7 % „rozhodně". Více než dvě pětiny (43 %) dotázaných k této otázce nezaujaly stanovisko a odpověděly, že neví. V porovnání s říjnem 2011, kdy byla respondentům předložena stejná otázka, se souhlas s mezinárodním uznáním Palestiny jako nezávislého státu snížil o 14 procentních bodů.

Občané ČR se nejčastěji kloní k názoru, že odpovědnost za vznik a vystupňování stávajícího konfliktu mezi Izraelem a Palestinci nesou rovným dílem obě znesvářené strany. V šetření to uvedly přibližně dvě pětiny (41 %) dotázaných. Zbytek těch, kdo mají na věc utvořen nějaký názor, nepatrně častěji připisuje hlavní díl viny Palestincům, což v šetření učinilo 13 % respondentů, desetina (10 %) Čechů vidí největší díl odpovědnosti na straně Izraele a malá část respondentů (3 %) považuje za hlavního viníka někoho jiného. Celá třetina (33 %) respondentů na tuto věc nemá utvořen žádný názor.

Situaci v Izraeli a Palestině za hrozbu pokládá mírná nadpoloviční většina dotázaných pouze v případě míru ve světě (54 % celkem, v tom 18 % „rozhodně ano"), u evropské bezpečnosti to jsou o málo více než dvě pětiny (44 % celkem, v tom 14 % „rozhodně ano") a jen tři desetiny (30 % celkem, v tom 10 % „rozhodně ano") v případě bezpečnosti České republiky. V porovnání s tím jak situace okolo uprchlíků, tak zejména aktivity tzv. Islámského státu jsou vnímány jako hrozba pro mír ve světě, evropskou bezpečnost i bezpečnost České republiky mnohem častěji a silněji.