Slováci jsou nám nejsympatičtější. Jak si vedou další národy? Došlo ke zvratu

1 znamená velmi sympatická, 5 naopak velmi nesympatická. Relativně nejvřelejší vztah ze zkoumaných zemí mají čeští občané ke Slovensku, a to s poměrně velkým náskokem oproti jiným, když u Slovenska jako jediné země více než polovinu odpovědí tvořila krajní varianta 1, tj. „velmi sympatická".

Vedle něj se v odpovědích respondentů jednoznačně převažující sympatie objevovaly rovněž v případě Francie, Rakouska, Velké Británie, Švédska, Itálie, Norska, Maďarska, Polska, Japonska, Německa a Spojených států amerických, u kterých variantu 1 či 2 zvolila vždy minimálně polovina dotázaných. Významný převis sympatií (varianty 1 + 2) nad antipatiemi (varianty 4 + 5) byl zaznamenán ještě v případě Řecka a Litvy.

Víceméně vyrovnané podíly sympatií a antipatií s relativně nejvyšším zastoupením neutrální středové varianty 3 šetření ukázalo v případě Číny a Srbka. Již zřetelně převažující antipatie nad sympatiemi při relativně vysokém podílu neutrálního postoje (kolem dvou pětin odpovědí) byly zaznamenány v případě Ruska, Ukrajiny a Indie, u kterých se podíly součtu variant 4 a 5 stále ještě pohybovaly kolem jedné třetiny.

Přibližně polovinu negativních výroků (body 4+5 na škále) dotázaní přisoudili Izraeli a Turecku. Nízký podíl vyjadřovaných sympatií a naopak absolutně většinový podíl opačného postoje výzkum zaznamenal u Palestiny, Íránu, Iráku, Afghánistánu a Sýrie.

V porovnání s lednem 2015, kdy se srovnatelný výzkum uskutečnil naposledy, se statisticky významně snížil podíl vyjadřovaných sympatií u většiny sledovaných zem, uvedl soc.cas.cz.

Lépe než minule dopadly pouze 3 země: Polsko (nárůst o 7 procentních bodů v součtu variant 1+2), Rusko a Čína (shodně + 6 procentních bodů). Nejvýraznější propad jsme naopak zaznamenali v případě Turecka a Řecka (- 14 procentních bodů), dále Německa (- 13 p. b.) a Itálie (-11 p. b.).

Poměrně velký propad sympatií jsme dále zjistili v případě Francie (- 9 p. b.), Velké Británie (rovněž - 9 p. b.), Švédska (- 8 p. b.), Spojených států amerických (- 8 p. b.) a Rakouska (- 6 p. b.). K menšímu propadu sympatií došlo ještě v případě Srbska (- 4 p. b.) a Indie (- 4 p. b.).

Ve vztahu k Německu od roku 1997 postupně sympatie rostly, v aktuálním výzkumu došlo ale ke zvratu a sympatie českých občanů výrazně poklesly. Přes všechny události v této oblasti, se hodnocení sympatií k Rusku pohybuje již od roku 2001 stabiln okolo jedné čtvrtiny dotázaných. Podobně sympatie k Ukrajině zůstávají od roku 2012 víceméně stabilní a variantu 1 či 2 na škále volí přibližně čtvrtina respondentů.

Podrobnější analýza postojů ukázala některé sociodemografické rozdíly v postojích k jednotlivým zemím. K Francii, Izraeli, Japonsku, Velké Británii, Palestině, Litvě a Íránu se relativně příznivěji staví absolventi vysokých škol.

Z hlediska věku projevovala nejmladší generace větší sympatie vůči Německu, Spojeným státům, Velké Británii a Itálii. Ve skupině dotázaných od 60 let výše byl zaznamenán zvýšený podíl sympatií ve vztahu k Rusku.

Ti, kteří se na pravolevé škále politické orientace sami řadí k pravici, vyjadřují vyšší sympatie k Francii, Izraeli, Japonsku, Německu, Rakousku, Spojeným státům, Velké Británii, Palestině, Švédsku, Itálii a Norsku. Lidé řadící se k levici se relativně příznivěji staví k Číně, Polsku a Rusku.