Kterým politikům Češi důvěřují? V průzkumu zabodovalo šest ústavních činitelů

Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

Mezi nejvyššími ústavními představiteli státu jsou jako nejdůvěryhodnější hodnoceni Miloš Zeman, jemuž důvěřuje 56 % českých občanů, Andrej Babiš (51 % důvěřujících), Martin Stropnický (45 %), Pavel Rychetský (43 %), Bohuslav Sobotka (43 %) a Milan Chovanec (39 %).

Ostatní ústavní činitelé zařazení do výzkumu disponují důvěrou výrazně nižší než 40 % a více či méně výrazně převýšenou podílem nedůvěřujících.

V porovnání s výsledky předcházejících výzkumů bylo zjištěno, že statisticky významně narostla důvěra prezidentovi Miloši Zemanovi (+10 procentních bodů od října 2015, +16 procentních bodů od ledna 2015). Mírný nárůst důvěry oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z října loňského roku byl zaznamenán i v případě ministra vnitra Milana Chovance a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (oba shodně +4 procentní body).

V delším srovnání zahrnujícím celý rok 2015 můžeme vidět vedle již zmíněného vzestupu důvěry u M. Zemana menší nárůsty důvěry od ledna 2015 v případě ministra dopravy Dana Ťoka (+6 procentních bodů), ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (+5 procentních bodů), ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (+5 procentních bodů) a ministra vnitra Milana Chovance (+4 procentní body), přičemž však ve všech těchto případech souběžně významně vzrostl i podíl nedůvěřujících, v případě Dana Ťoka (+15 procentních bodů) a Karly Šlechtové (+9 procentních bodů) pak zřetelně více než podíl důvěřujících, což svědčí o tom, že růst podílu důvěry souvisel primárně s tím, že tito relativně noví a nepříliš známí politici se v průběhu posledního roku svým působením ve funkci dostali do širšího povědomí veřejnosti, která k nim ve větší míře začala zaujímat nějaký postoj, uvedl soc.cas.cz.

Na druhé straně v průběhu uplynulého roku poměrně výrazně poklesla důvěra v případě ministra pro lidská práva a rovné příležitosti a předsedy legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (-11 procentních bodů), premiéra Bohuslava Sobotky (-10 procentních bodů) a ministra financí Andreje Babiše (-8 procentních bodů).

Menší poklesy podílu důvěřujících oproti lednu 2015 lze vidět i u Anny Šabatové (-6 procentních bodů), Tomia Okamury, Pavla Bělobrádka či Pavla Rychetského (všichni shodně -5 procentních bodů), byť v případě Tomia Okamury byla v průběhu první poloviny minulého roku důvěra ještě nižší než v současnosti, takže v jeho případě lze naopak konstatovat mírné zlepšení během loňského druhého pololetí v porovnání s jarem 2015. V období 2013-2014 však důvěra u Tomia Okamury byla v průměru o více než 10 procentních bodů vyšší než v současnosti.