400 eur, bez jídla a pití. Běženci popsali praktiky převáděčů souzených v Česku

Tachov - Běženci, zadržení loni v autě v České republice, platili za cestu z Maďarska do Německa 400 eur (asi 10.800 Kč), v kamionu se bez jídla a pití mačkalo 76 lidí. Zaznělo to dnes u soudu se dvěma Maďary obžalovanými z převáděčství. Proces u tachovského okresního soudu pokračoval čtením výpovědí uprchlíků, které loni v létě zadržela policie na dálnici D5 na Tachovsku. V autě obviněných mužů policie na konci července našla 76 běženců z Pákistánu, Afghánistánu a Sýrie. Padesátiletému Zoltánovi Kapineczovi a osmatřicetiletému Menyhértu Sásovi hrozí za zorganizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranic až pětileté vězení. Soud dnes zřejmě neskončí a bude odročen.

Soudce Miroslav Vajgant dnes četl výpovědi desítek lidí, kteří v nákladním autě řízeném Sásem cestovali. Kapinecz jel jako spolujezdec. Běženci vypovídali o své cestě do Evropy. Někteří z nich řekli, že opustili Afghánistán před 10 až 15 lety, jiní před několika měsíci. Přes Pákistán a Írán pak mířili do Turecka, kde někteří byli i několik let, jiní strávili až pět let v Řecku, než se vydali do Německa.

Ve výpovědích se jich několik shodlo v tom, že za cestu z Turecka do Řecka platili 1000 dolarů (asi 24.300 Kč) za osobu, pokud měli děti, zaplatili za tři děti jako za jednoho dospělého. Cesta z Pákistánu do Řecka stála několik lidí 4000 dolarů. Další cestu do Maďarska pak absolvovali různě - vlakem, pěšky, autobusy i autem přes Makedonii, Srbsko. Někteří uvedli, že nesli na zádech svou matku nebo v náručí děti. V Maďarsku se jim pak nabídli převáděči, podle většiny uprchlíků to byli Pákistánci, a slíbili jim převoz do Německa. Za něj platili většinou 400 eur za osobu.

V nákladním autě, které je mělo odvézt do Německa, seděli uprchlíci namačkaní se skrčenýma nohama na zemi, s dětmi na klíně. Podle protokolů byli mezi uprchlíky i několikaměsíční kojenci. V autě nebyla voda, jídlo, toaleta ani větrání. Auto vyjelo z Maďarska za tmy a zastavilo jednou nebo dvakrát jen na pár minut, ven ale nemohli vyjít. Když je na dálnici nedaleko Ostrova u Stříbra zadržela druhý den česká policie, domnívali se, že už jsou v Německu.

Mnoho z nich už nemělo žádné peníze nebo jen několik set eur pro celou rodinu. V Německu se chtěli obrátit s žádostí o pomoc na známé a příbuzní, spoléhali i na uprchlické tábory, kde měli dostat jídlo, pití i nějaké peníze. Neměli žádné osobní doklady, dokumenty, které někteří dostali při zadržení maďarskou nebo srbskou policií, roztrhali. Řidiče ani spolujezdce z nákladního auta podle svých slov neviděli, někteří až při zastavení auta v České republice.

Obhajoba obviněných mužů slova těchto svědků zpochybnila. Upozornila například na jejich nevěrohodnou totožnost. Celkem 29 ze 76 zadržených běženců se narodilo 1. ledna a dalších 17 lidí se narodilo 31. prosince, upozornil jeden z obhájců a řekl, že důvody uprchlíků byly ryze ekonomické a vypočítavé, žádný z nich nepožádal o ochranu při překročení schengenské hranice. Jejich klienti se podle obhajoby stali obětí machinací dobře organizovaných mezinárodních pašeráckých gangů.

Obžalovaní Maďaři v lednu u soudu popřeli, že uprchlíky převáželi vědomě. Tvrdili, že jeli do Norimberku pro vysokozdvižný vozík, a netuší, jak a kdy se jim lidé do auta dostali. Nevšimli si ani toho, že by auto bylo zatížené, vypověděli tehdy. O oba muže má zájem i německá justice, která je podezírá z toho, že uprchlíky převáželi opakovaně. Až v ČR pravomocně skončí jejich případ, budou předáni do Německa. České soudy o tom rozhodly už dříve. V Německu jim za převáděčství hrozí výrazně vyšší trest.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Pašeráctví soudy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy