Češi mají hrůzu z IS: Džihádisté jsou rizikem pro Evropu, tvrdí 90 procent lidí

O vývoj situace v souvislosti s tzv. Islámským státem se v současnosti zajímají podle vlastního vyjádření necelé dvě třetiny (65 %) občanů ČR, když na položenou otázku 25 % dotázaných odpovědělo „rozhodně ano" a dalších 40 % „spíše ano".

Zájem o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu v současnosti zřetelně převyšuje zájem o dění v jiných oblastech, který výzkumy CVVM zkoumaly v minulosti, s výjimkou v posledních měsících aktuálního vývoje situace okolo uprchlíků.

Porovnáme-li aktuální zájem o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu se situací zaznamenávanou v prvním pololetí 2015, vidíme, že je vyšší, přičemž významně stoupl samotný podíl těch, kdo se o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu zajímají „rozhodně" (o 8procentních bodů oproti červnu 2015). V aktuálním výzkumu v porovnání s posledním šetřením z ledna 2016 se celkový zájem snížil o 5 procentních bodů, čímž se zájem o aktivity tzv. Islámského státu vrátil k úrovni z listopadu 2015 či září 2015.

"Z podrobnější analýzy vyplývá, že více se o aktivity tzv. Islámského státu zajímají muži než ženy a zájem sílí s rostoucím věkem, zvyšujícím se vzděláním, rostoucí životní úrovní a především s rostoucím zájmem o politiku," uvedl soc.cas.cz.

Velká většina české veřejnosti vnímá aktivity tzv. Islámského státu jako hrozbu, a to zejména pro evropskou bezpečnost (90 % celkem, v tom 60 % „rozhodně ano") a rovněž pro mír ve světě (88 % celkem, v tom 60 % „rozhodně ano"), ale i pro bezpečnost České republiky (80 % celkem, v tom 45 % „rozhodně ano").

Pohled na aktivity tzv. Islámského státu jako na hrozbu ve všech třech zkoumaných rovinách v celkovém součtu od posledního šetření z ledna 2016 mírně poklesl (vždy o 5 procentních bodů), přičemž ještě výrazněji klesly podíly odpovědí „rozhodně ano" (o 12 procentních bodů v případě ohrožení evropské bezpečnosti a míru ve světě, o 10 procentních bodů v případě ohrožení bezpečnosti České republiky), což bylo částečně kompenzováno nárůsty u podílů odpovědí „spíše ano".

Aktuální hodnoty pocitu ohrožení jsou ovšem plně srovnatelné s výsledky z podzimu 2015 a jsou vesměs podstatně vyšší, než byly v první polovině roku 2015.

Z hlediska sociodemografických charakteristik se v názorech na to, zda aktivity tzv. Islámského státu představují hrozbu, prakticky neobjevují žádné statisticky významné rozdíly. Pouze z hlediska věku lehce narůstá spolu s ním mínění, že to představuje hrozbu pro bezpečnost České republiky, a respondenti, kteří se na pravolevé škále politické orientace jednoznačně řadí na pravici, relativně častěji odpovídali „rozhodně ano" u evropské bezpečnosti a míru ve světě.