Češi nejvíc věří armádě. Neziskovky, média a církev dostaly na frak

Výrazně převažující důvěře se těší armáda (68 % důvěřujících : 24 % nedůvěřujících) a policie ČR (61 % důvěřujících : 37 % nedůvěřujících). Důvěra nad nedůvěrou ještě převážila u hodnocení rádií (50 % důvěřujících : 44 % nedůvěřujících).

Vyrovnaná míra důvěry a nedůvěry byla zjištěna v případě soudů (48 % důvěřujících : 48 % nedůvěřujících), odborů (40 % důvěřujících : 41 % nedůvěřujících), internetu (43 % důvěřujících : 45 % nedůvěřujících) a bank (47 % důvěřujících : 49 % nedůvěřujících), přičemž ovšem v případě odborů téměř pětinu (19 %) odpovědí tvořily odpovědi „nevím" a u internetu to byla více než desetina (12 %), zatímco u soudů a bank byl podíl nerozhodných odpovědí výrazně nižší (shodně 4 %), uvedl soc.cas.cz.

Ve vztahu k dalším institucím už převažuje nedůvěra nad důvěrou. V případě neziskových organizací podíl nedůvěry tvoří ještě jen necelou polovinu (48 %) při téměř dvoupětinovém (38 %) podílu důvěřujících, jasnou nadpoloviční většinu nedůvěřující představují v případě televize (41 % důvěřujících : 56 % nedůvěřujících) a tisku (36 % důvěřujících : 60 % nedůvěřujících).

Daleko nejvýraznější převis podílu nedůvěřujících jsme zjistili u církví (23 % důvěřujících: 67 % nedůvěřujících), což církve staví do role zdaleka nejméně důvěryhodných institucí z těch, jež jsou pravidelně zkoumány.

Ženy poněkud častěji než muži důvěřují církvím a méně často vyjadřují nedůvěru k armádě při vyšší podílu nerozhodných odpovědí. S rostoucím věkem klesá důvěra v soudy, neziskové organizace a zejména internet, lidé nad 60 let poněkud častěji důvěřují církvím. Se zvyšujícím se vzděláním roste důvěra k policii a naopak klesá důvěra k tisku a k televizi. S výjimkou odborů a televize důvěra u všech zkoumaných institucí roste se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti.

Pokud se podíváme na odpovědi v určitém celkovém vyjádření, tak stojí za pozornost, že necelá desetina (8,5 %) dotázaných nedůvěřuje ani jedné z uvedených institucí.

V případě médií byl v posledních 5-6 letech zaznamenáván poměrně výrazný postupný pokles důvěry, který se sice v roce 2014 zastavil, avšak znovu pokračoval v minulém roce. Letošní šetření tento pokles důvěry nejen potvrdil, ale ještě i dále prohloubil (pokles oproti minulému šetření je statisticky významný), takže se důvěra ke všem třem mediálním typům dostala na nejnižší úroveň za celé sledované období.

U důvěry církvím lze pozorovat, že po výrazném propadu, ke kterému došlo v druhé polovině roku 2012, a po následném mírném vzestupu důvěra k církvím kolísá na úrovni okolo jedné čtvrtiny, přičemž aktuální hodnota není statisticky významně odlišná od historického minima ze září 2012. kdy církvím důvěru vyjadřovalo jen 20 % dotázaných. Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před zmiňovaným propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi.