Varovná studie: Pro nezletilé Čechy je pití alkoholu normální

Pro nezletilé podle vedoucího studie Martina Buchtíka platí, že pít alkohol je normální. Pití je podle nich kolektivní činnost, která tmelí kamarády. Naopak nekonzumovat alkohol může být stigmatizující a mladiství, kteří pít nechtějí, si tak v kolektivu hledají výmluvy, aby pít nemuseli. Po završení dospělosti například říkají, že ráno budou muset řídit či že další den skládají zkoušku. "Skrytý a jemný sociální tlak, který není úplně vidět, je neustálý," upozornil Buchtík.

Lidé si podle něj nevypráví o případech, kdy "normálně pili", ale pouze o excesech, které jsou částečně brané jako hrdinské historky. Mladí pod pojmem opít se mluví právě jen o excesech, jakákoliv menší konzumace alkoholu je u nich braná jako něco, co je v pořádku.

Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR pije alkohol denně 12,5 procenta mužů a žen. Vysoké dávky pravidelně popíjí 170.000 lidí. Takzvaných rizikových pijáků je na 600.000.

Podle projektové manažerky pracovní skupiny Alkohol zodpovědně Martiny Ferencové je třeba působit osvětou nejen na mladistvé, ale i na rodiče a dospělou veřejnost.

U dětí se při časté konzumaci alkoholu zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jater, jelikož tento orgán ještě není schopný rychle odbourat škodlivé látky. Poškozen bývá také nervový systém. V dospívání dochází k mnoha tělesným i duševním změnám a také k tvorbě mozkových sítí. Právě jejich vznik je působením alkoholu značně omezen, vysvětluje server zdrave.cz. Následkem může být nižší schopnost soustředění, horší paměť, problémy s učením a později těžkosti v pracovním uplatnění.

Závislost u dětí vzniká mnohem rychleji než u dospělých. Pro dospívající je typická též obliba v hazardování a experimentování. Hrozí tedy kombinování různých druhů alkoholu, možná otrava či provozování činností, které by ve spojení s alkoholem mohly být nebezpečné (sporty, při nichž hrozí úrazy). K dalším rizikům patří dopravní nehody, otravy, sebevraždy či trestná činnost. U mladých lidí je též vysoké nebezpečí přechodu na další návykové látky, které mohou mít ještě katastrofálnější důsledky.