NSS řešil vystěhovalecký patent z roku 1832, verdikt je nekompromisní

Podle kasační stížnosti, kterou NSS řešil, byl patent už za první republiky neaplikovatelný, protože diskriminoval ženy a odporoval tehdejšímu ústavnímu pořádku. NSS stížnost zamítl.

Verdikt souvisí se sporem o občanství zemřelé šlechtičny z rodu Harrachů, která se v roce 1928 provdala za příslušníka maďarského rodu Rosty-Forgách. Na základě vystěhovaleckého patentu tak ztratila československé občanství, což později, v roce 1945, nejspíš sehrálo roli při konfiskaci majetku. Podle rešerše ČTK šlo například o zámek Janovice na Bruntálsku.

Potomci se domáhali rozhodnutí, že vystěhovalecký patent byl už v roce 1928 pro svou protiústavnost neaplikovatelný a že tedy šlechtična o československé občanství nikdy právoplatně nepřišla.

Meziválečnou Evropu ale podle NSS nelze vnímat optikou současné úrovně ochrany lidských práv. "Stejně tak nelze celou otázku diskriminace žen v roce 1928 obejít tím, že se dobové ústavní dokumenty vyplní obsahem z počátku 21. století," stojí v rozhodnutí.

Z dnešního hlediska je podle NSS evidentní, že patent měl diskriminační povahu. Dobové vnímání ale bylo jiné. Až do konce roku 1949 platil obecný zákoník občanský, z něhož vyplývalo nerovné a závislé postavení manželky v rodině.