Život dnes a před rokem 1989? Propad sociálních jistot, více kriminality, zoufají si Češi

Téměř dvě pětiny respondentů (38 %) tvrdí, že podmínky jsou lepší dnes než před sametovo revolucí. Více jak třetina dotázaných (34 %) označuje poměry za podobné a nepřiklání se ani k jednomu období. Méně než pětina respondentů (17 %) označila předlistopadovou situaci za příznivější, uvedl soc.cas.cz.

Respondenti starší 45 let, tedy ti, pro které přišla změna režimu v již dospělém věku, cítí nostalgii k předlistopadovým podmínkám podstatně častěji než lidé ve věku 44 let a mladší, kteří dřívější poměry považují za příhodnější pouze zřídka.

Dotazovaní ve věku 30 – 44 let frekventovaněji odpovídali, že polistopadová situace je lepší. Opačně je tomu u lidí nad 60 let. Občané do 29 let více volili odpověď „nevím".

Psali jsme: Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí  

Levicově orientovaní respondenti frekventovaněji užívali odpověď, že „před listopadem 1989 byly poměry lepší". Pravicový dotázaní naopak více považují poměry za lepší dnes. Lidé na středu častěji nepreferují ani jedno z období, popřípadě neví.

Z geografického hlediska je taktéž zajímavé, že poměry před rokem 1989 častěji považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. S jistou mírou opatrnosti by se dal tento fakt vztáhnout k vysoké nezaměstnaností (v poměru k ostatním krajům České republiky), která obyvatele těchto oblastí trápí.

Od posledního měření došlo jen k menším posunům v názorech obyvatel, když o 4 procentní body narostl počet lidí tvrdících, že „je to tak půl na půl".

Kladně se k revoluci postavilo 66 % dotázaných, z toho 29 % odpovědělo „rozhodně ano" a 37 % „spíše ano". Negativně změnu systému po roce 1989 vnímá 22 % odpovídajících, 15 % zvolilo možnost „spíše ne" a 7 % „rozhodně ne". Zbytek populace neví. Odpověď „rozhodně ne" vybírali více obyvatelé Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Psali jsme: Připravte si budíky. Oslavy 17. listopadu vyzvou k probuzení občanské společnosti  

Podmínky jako mnohem nebo trochu lepší (kategorie vznikla spojením odpovědí „mnohem lepší" a „trochu lepší") popisují dotázaní především v oblastech studia, práce a cestování do zahraničí (84 % populace zvolilo možnost mnohem a trochu lepší, 5 % mnohem a trochu horší), svobodného přístupu k informacím (76 %: 6 %), svobodného vyjadřování názorů (71 %: 7 %), přístupu ke vzdělání (69 %: 7 %), svobodné účasti ve veřejném životě (67 %: 5 %) a životní úrovně (62 %: 16 %).

Poněkud váhavější odpovědi a pouze lehká preference polistopadového režimu se váže k oblastem zdravotní péče (podle 52 % je nyní lepší, 15 % ji označilo za horší) ovlivňování politických rozhodnutí (45 %: 12 %), šance získat slušné společenské postavení na základě poctivé práce (38 %: 28 %) a rovnosti před zákonem (37 %: 19 %).

Česká populace naopak hodnotí polistopadový režim jako mnohem či trochu horší vzhledem k oblasti sociálních jistot (23 % respondentů zvolilo možnost mnohem a trochu lepší, 57 % mnohem a trochu horší,) a bezpečnosti a kriminalitě (17 % : 58 %). Přibližně vyrovnané podíly odpovědí jsme zaznamenali v případě pracovních příležitostí, když podle 41 % dotázaných jsou v současnosti lepší a podle 42 % naopak horší.