Soužití Čechů a cizinců? Napětí v republice je značné, myslí si většina lidí

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku, uvedla agentura STEM v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

V březnu 2016 považovalo napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné 67 %, o rok později to je 66 %. K žádné změně tedy nedošlo a česká veřejnost svým postojem stále projevuje jakési obavy v důsledku uprchlické krize a teroristických útoků v evropských městech.

Zhruba třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře - jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %), jednak mezi bohatými a chudými (57 %).

Ovšem zatímco hodnocení napětí mezi vedením a zaměstnanci je v průzkumech STEM poměrně stabilní (s výjimkou roku 2011), podíl lidí, kteří vnímají silné napětí mezi bohatými a chudými, se postupně snižuje.

Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Mezi lidmi, kteří svou domácnost považují za špatně finančně zajištěnou nebo chudou, jsou jasně v převaze lidé, kteří napětí mezi bohatými a chudými vnímají. Mezi lidmi průměrně a dobře zajištěnými je situace nejednoznačná, zhruba polovina z nich napětí připouští, část z nich však toto napětí nepovažuje za významné.

Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (56 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (29 %).