Tichý zabiják moderní doby: Mikrospánek postihne až polovinu řidičů

Mikrospánek zpravidla neudeří z čistého nebe. Před jeho nástupem řidiči pociťují zvýšenou únavu a dokonce ospalost, mají problémy s koncentrací pozornosti. Jejich oční víčka klesají, šoféři začínají ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace, hůře se orientují ve složitějších dopravních situacích.

Bohužel však tyto varovné příznaky řadu řidičů neodradí od další jízdy. Podle německé Rady pro bezpečnost silničního provozu (DVR) 45 procent řidičů je přesvědčeno, že jsou schopni se s příznaky únavy během jízdy vypořádat, 43 procent si je jisto, že bezpečně rozeznají okamžik, kdy by mohl udeřit spánek. A celých 17 procent pokračuje v jízdě navzdory pociťované silné únavě. 

Kdy a na koho číhá zvýšená hrozba mikrospánku?

Nadprůměrné riziko vzniku mikrospánku z únavy hrozí od druhé do páté hodiny ranní. Usnutí za volantem však může překvapit i během dne, nejčastěji mezi třináctou až patnáctou hodinou. Na pozoru by se měli mít hlavně mladí lidé ve věku do 25 let, dále pak osoby trpící poruchami spánku či jedinci pracující na směny. Únava ovšem číhá i na zkušené řidiče profesionály. Varovat je třeba i dovolenkové řidiče, kteří se vydávají na mnohasetkilometrovou cestu. A na pozoru se musí mít i ti, kdo trpí nespavostí či chorobou zvanou chronická spánková apnoe. Dlouhé hodiny strávené za volantem jsou opravdu únavné.

„Podle německé společnosti Dekra čtyřhodinová jízda bez přestávky prodlužuje reakční časy řidičů o plných 50 procent, současně se dvakrát zvyšuje riziko účasti na dopravní nehodě. Ovšem po šestihodinovém řidičském maratonu je toto riziko vyšší až 8x. Pocit absolutního bezpečí pro unavené řidiče je falešný především na dálnicích. Dle francouzské Association Prévention Routière tam právě oni způsobí každou třetí tragickou nehodu,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Během mikrospánku může neřízené vozidlo ujet stovky metrů

„Zdřímnutí si za volantem po dobu 3 sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo jede bez řidiče celých 75 metrů. Během nich může vybočit do protisměru, kde protijedoucí šofér nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit. Rovněž tak si to může neřízený automobil namířit doprava, vyjetí ze silnice v plné rychlosti rozhodně nezůstane pro posádku bez závažných následků,“ varuje Petr Vomáčka z ÚAMK. Nemluvě o riziku střetu se stromem či jinou pevnou překážkou. Ovšem spánek může být smrtelně nebezpečný i na dálnici. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h projede neřízený vůz ohromujících 540 metrů. 

Prevence vzniku mikrospánku

„Motoristé by měli po celou dobu jízdy sledovat sami sebe. Důvod je zcela prozaický – včas zaregistrovat výše uvedené varovné příznaky. Základem je však usedat za volant duševně i tělesně fit, dělat pravidelné přestávky a podle možností se při řízení vozidla střídat,“ říká Petr Vomáčka. „Rozhodně se nevyplatí doufat v to, že mikrospánek bude brán v případě zavinění nehody jako polehčující okolnost. Ba právě naopak. Soudy vycházejí ze správného předpokladu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat. Problém by měli i ti, kteří trpí nespavostí či u kterých byla diagnostikována chronická spánková apnoe,“ uzavírá Roman Budský.