Češi lžou rádi a často, moc to ale neumí, ukázal průzkum

Vymlouváme se a lžeme z milosti

Pokud jste někdy tvrdili, že za pozdní příchod do práce může porouchaný vlak nebo jste se zapřísahali, že nemůžete na návštěvu tchýně, protože musíte ošetřovat nemocného psa, jste na tom podobně jako polovina Čechů. „Průzkum ukázal, že když nechceme říkat pravdu, často použijeme výmluvu. Alespoň jednou ji použil každý druhý respondent. Češi si také neváhají vymýšlet, pokud jde o drobné hříchy – například že měli v hospodě jen jedno pivo nebo že pravidelně chodí do posilovny. Takový výmysl přiznalo 41 % respondentů,“ říká Roman Müller, analytik spotřebitelského financování společnosti Home Credit. Ženy hřeší více, pokud jde o nákup zbytečností – lže o něm každá třetí, zatímco u mužů jde jen o každého pátého.

Češi se domnívají, že říkat nepravdu není vždy odsouzeníhodné – milosrdné lži se dopustilo alespoň 80 % respondentů, každý druhý navíc tvrdí, že nepravdou někomu reálně pomohl. Ať už si Češi vymýšlí z jakéhokoliv důvodu, nejsou příliš dobří lháři. Platí, že jejich lži bývají často odhaleny, stane se tak ve čtyřech případech z deseti. 40 % respondentů navíc přiznává, že jim provalená smyšlenka přinesla problémy.

Tvrdíme, že se máme lépe než ve skutečnosti

Za pětadvacet tisíc měsíčně bych ráno ani nevstal z postele – a pro letošní dovolenou plánuji Maledivy, honosí se někteří Češi. 60 % alespoň jednou tvrdilo, že se má lépe než ve skutečnosti. Skutečná výše mzdy patří mezi nejčastější lži, alespoň jednou o své výplatní pásce zalhal každý čtvrtý respondent.

„U mužů je to dokonce každý třetí. Souvisí to s tím, že jsou společností stále bráni jako živitelé rodiny, takže se snaží prezentovat co nejlépe. A pokud ještě rodinu nemají, pokouší se blýsknout před ženami,“ myslí si Müller. Více se lže v regionech, kde je tíživější situace se zaměstnaností – na Ústecku o svém platu alespoň jednou vyprávělo pohádky 40 % respondentů.

Komu se lhát nevyplácí?

Jakkoliv si Češi skutečnost rádi přikrášlí, alespoň jedna věc je ctí. „Z průzkumu vyplývá, že jen minimum lže finančním institucím, přiznalo se k tomu pouze 8 % respondentů. Stejně dobře jako banky, pojišťovny a úvěrové společnosti si vedou úřady – i u nich Češi zpravidla uvádí pravdivé údaje,“ chválí Müller. Právě upřímnost vůči bankám a úvěrovým firmám je podle něj klíčová. Pokud se člověk vychloubá výší platu u potenciální partnerky, maximálně se po odhalení pravdy zesměšní. Pokud ale zalže poskytovateli úvěru, smyšlenka může mít závažné právní důsledky.

„Solidní poskytovatel půjček své klienty důkladně prověřuje, je to dokonce jeho povinnost. Zákazník o sobě musí poskytnout celou řadu údajů, které nikdy nesmí zfalšovat. Už kvůli sobě, protože podle nich poskytovatel úvěru vyhodnotí, jestli je pro něj půjčka bezpečná a zvládne ji splatit. Druhá věc je, že pokud lže, dopouští se úvěrového podvodu,“ upozorňuje Müller. Právě v tomto případě má tedy lež velmi krátké nohy.