O azyl v ČR letos požádalo 853 cizinců. Odhaleno 2244 ilegálů, objevují se účelové sňatky

Při nelegálním pobytu na území země policie od začátku ledna do konce června odhalila 2162 migrantů, což bylo o 856 méně než při migrační krizi v roce 2015. Proti stejnému období loňského roku šlo o pokles o 478 migrantů.

Nejčastěji byli v tuzemsku nelegálně občané Ukrajiny, a to v 828 případech. Cizinecká policie informace zveřejnila na svém webu. Ukrajinci většinou do Česka vstupují legálně a pak překračují povolenou dobu pobytu. Za Ukrajinci v žebříčku národností následovali v tuzemsku nelegálně pobývající občané Vietnamu, Ruska, Moldavska, Uzbekistánu nebo Číny.

Při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici, kterou má Česko na tuzemských mezinárodních letištích, bylo v letošním prvním pololetí zajištěno 82 osob. Bylo to o 21 méně než za stejné období loňského roku. Drtivou většinu případů policisté zaznamenali na letišti v Praze.

Za první pololetí letošního roku policie řešila 26 případů, které se týkaly napomáhání k nelegální migraci. V devíti případech šlo o účelový sňatek, v osmi případech účelové otcovství, ve čtyřech případech umožnění nelegálního překročení hranic, dále šlo o obstarání falešných potvrzení k pobytu a účelová pozvání.

Počty migrantů zadržených při tranzitní migraci byly v letošním prvním pololetí podle policie minimální. Zadrženo bylo 43 osob ze zemí jako Sýrie, Irák, Afghánistán, Alžírsko nebo Írán.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 294 žádostí, což bylo meziročně o pět více. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 80. O 19 žádosti méně pak podali občané Gruzie.

Na dalších místech skončily žádosti občanů Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby a Ruska, kteří podali od 31 do 58 žádostí. Proti loňsku výrazně ubylo žádostí o azyl od občanů Iráku. Letos české úřady za prvních sedm měsíců letošního roku přijaly 27 žádostí, loni jich za stejné období bylo 133. Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Od letošního ledna do konce června podle statistik ministerstva azyl získalo 23 lidí, dalších 76 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 717 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 855 žádostí čekalo na vyřízení.