Velké srovnání Čechů a Slováků: Demografie odhalila, v čem se naše životy liší

Praha/Bratislava - Lidé v Česku mají šanci žít déle než obyvatelé Slovenska. Populace v obou zemích stárne. Česká společnost je ale starší než ta slovenská. Lidé na Slovensku víc než v Česku stojí o manželství. V Česku se celkově rodí o něco víc dětí.

Česko mělo ke konci června 10,54 milionu obyvatel, Slovensko 5,44 milionu. Češi tvoří asi dvě procenta obyvatel Evropské unie, Slováci pak zhruba procento. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), Slovenského statistického úřadu a Eurostatu.

V obou státech sice mladí do 15 let tvoří kolem 15 procent obyvatel, podíl seniorů je v Česku ale vyšší. Lidé nad 65 let představují v ČR kolem 18 procent populace, na Slovenku asi 14 procent. V roce 2015 polovina obyvatel v Česku měla víc než 41,1 roku, na Slovensku byla polovina starší 39 let. Průměrnému Čechovi bylo loni 42 let, průměrnému Slovákovi pak 40,37 roku.

Život se od roku 1989 výrazně prodloužil v obou částech bývalého Československa. Podle demografů těsně po rozdělení společného státu v roce 1993 naděje dožití slovenských mužů dosahovala 68,3 roku a žen 76,7 roku, českých mužů 69,3 roku a českých žen 76,4 roku. Postupně se délka života protahovala. Loni měli čeští muži při narození před sebou 76,2 roku a české ženy 82,1 roku. Na Slovensku měli muži šanci dožít se 73,7 a ženy 80,4 roku. Na stovku mužů připadá na Slovensku 105 žen, v Česku 104.

Na Slovensku připadá na tisícovku obyvatel víc než pět svateb, v Česku ani ne pět. Zatímco v ČR je na deset tisíc lidí 24 rozvodů, v sousední republice je jich 18. V Česku se téměř polovina dětí rodí mimo manželství, loni podíl dosahoval 48,6 procenta. Na Slovensku mají nesezdané rodiče či jen matku dvě pětiny narozených - minulý rok to bylo 40,2 procenta.

V Česku se celkově rodí o něco víc dětí. Na tisícovku obyvatel tu loni připadlo 10,7 živě narozených. Na Slovensku to bylo 10,25. I když nyní v ČR přichází na svět víc dětí, než kolik lidí umírá, za přírůstkem počtu obyvatel jsou hlavně cizinci. O Česko mají větší zájem než o Slovensko. Na deset tisíc obyvatel v ČR loni přibylo 24 lidí, na Slovensku devět.

Související

Více souvisejících

obyvatelstvo Česká republika Slovensko porodnost manželství čsú Lidé

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy