Brno - Krajský soud v Brně dnes začal v daňové kauze podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha přehrávat policejní odposlechy. Od loňského září vyslýchá svědky, zatím jich bylo asi deset. Dalších sedm až osm desítek svědků ještě bude následovat. Íránci s českým občanstvím a jeho 14 společníkům hrozí až 13 let vězení.
Podle obžaloby šidili stát při dovozu pohonných hmot do Česka, celková škoda je 2,5 miliardy korun. V této kauze je Zadeh stíhaný na svobodě díky kauci 150 milionů korun, kterou zaplatil na začátku roku 2016. Od prosince 2016 je ale Zadeh znovu ve vazbě v přidružené kauze, a to kvůli ovlivňování svědka.
Hlavní líčení začalo na jaře 2016, do léta 2017 soud vyslechl všechny obžalované, v září přistoupil k výslechu svědků. Obžaloba jich podle státního zástupce Aleše Sosíka navrhla vyslechnout asi tři desítky, obhajoba podle něj trvá na výslechu všech, kteří vypovídali v přípravném řízení, celkem jde asi o 90 lidí. Není však vyloučeno, že strany budou navrhovat další výslechy.
Dnes u soudu zazněly i první z odposlechů, soud se jimi bude zabývat ve chvílích, kdy výslech některého ze svědků skončí neplánovaně dříve. V dnešním odposlechu z března 2013 obžalovaní podnikatelé Daniel Rudzan a Petr Moštěk v kanceláři mimo jiné řešili zásah celníků ve společnosti Ecoll Invest, firma nezaplatila asi 1,5 miliardy na celní dani.
"Pamatuji si na to, staly se události, které těžce zasáhly do našich životů, že skončila společnost Ecoll. Měli jsme obavy, co se stalo, jak to, že zmizela tak obrovská částka. S tou firmou jsme byli majetkově a obchodně provázáni," uvedl Rudzan. Moštěk se nevyjádřil. Oba už dříve popřeli, že by měli cokoli společného s miliardovými daňovými úniky.
Související
Ústavní soud odmítl stížnost Zadeha ve sporu o odškodnění za dobu, kterou strávil ve vazbě
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele Shahrama Zadeha ve sporu o odškodnění za dobu, kterou strávil v cele při své první vazbě. Justice považovala žalobu na stát za předčasnou, trestní řízení v kauze miliardových daňových úniků tehdy ještě neskončilo.
Brněnský soud schválil Zadehovi dohodu v daňové kauze na devět let vězení
Až napodruhé dnes Krajský soud v Brně schválil dohodu o vině a trestu, kterou podnikatel Shahram Zadeh uzavřel se žalobcem v kauze miliardových daňových úniků. Za přiznání si Zadeh vyjednal trest devět let vězení a peněžitý trest 17,5 mil. Kč. Dohodou mezi Zadehem a žalobcem se soud zabýval už v první polovině října, tehdejší návrh kvůli chybám v dohodě neschválil. Rozsudek soud vyhlašoval přes hodinu a půl, je pravomocný.
Shahram Abdullah Zadeh , soudy
Aktuálně se děje
před 24 minutami
V Praze začala velká tramvajová výluka. Dopravce zavádí náhradní dopravu
V Praze dnes začala několikadenní tramvajová výluka v oblasti Smíchova či Barrandova. Cestujícím budou až do konce příštího víkendu k dispozici autobusy. K omezení provozu dochází především kvůli napojení nového mostu přes Vltavu na tramvajovou síť.
před 1 hodinou
Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře
Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.
před 2 hodinami
Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh
Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.
včera
Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.
včera
Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová
Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.
včera
Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů
Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.
včera
K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?
V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.
včera
Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků
BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.
včera
Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti
Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.
včera
Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce
Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.
včera
Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii
Majitel zbrojařského impéria Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad zaznamenal po vstupu své firmy na amsterodamskou burzu astronomický nárůst majetku. Během jediného dne zbohatl o více než 400 miliard korun, čímž se jeho celkové jmění vyšplhalo na 763 miliard korun. Tento výsledek z něj činí suverénně nejbohatšího Čecha v historii.
včera
K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump
Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.
včera
Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů
Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.
včera
Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.
včera
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
Ledovka způsobila v pátek ráno a dopoledne velké problémy v automobilové dopravě. Dálnici D1 uzavřela hromadná nehoda nejméně dvou desítek vozidel. V Jihomoravském kraji byl dokonce vyhlášen traumaplán.
včera
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.
včera
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.
včera
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.
včera
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.
včera
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.
Zdroj: Libor Novák