Ústavní soud odmítl stížnost Zadeha ve sporu o odškodnění za dobu, kterou strávil ve vazbě

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele Shahrama Zadeha ve sporu o odškodnění za dobu, kterou strávil v cele při své první vazbě. Justice považovala žalobu na stát za předčasnou, trestní řízení v kauze miliardových daňových úniků tehdy ještě neskončilo.

Chyběl tedy předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za škodu, což je nesprávný úřední postup, případně nezákonné rozhodnutí v trestním řízení. ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou, na rozhodnutí čekal Zadeh skoro dva roky, zjistila ČTK z databáze soudu.

Zadeh žádal od ministerstva spravedlnosti 2,8 milionu korun jako náhradu nemajetkové újmy. Konkrétně si nárokoval 1,5 milionu za údajnou nezákonnost vazby, jeden milion za její nepřiměřenou délku a dalších 300.000 korun za neúměrnou délku vazebních řízení. Svůj pobyt v cele už dříve označil za "protiprávní dvouletý únos".

Neuspěl ani u Obvodního soudu pro Prahu 2, ani u Městského soudu v Praze. Podle justice by bylo předčasné zkoumat v civilním řízení, zda vazba byla zákonná a zda při ní Zadeh utrpěl nějakou újmu - nárok je zapotřebí uplatnit nejdříve v samotném trestním řízení. Stejný názor měl i Nejvyšší soud

V ústavní stížnosti Zadeh tvrdil, že obvodní soud rozhodl, aniž by odpovídajícím způsobem zjistil skutkový stav a aniž si vyžádal spis. Obhajoba poukazovala na řadu důvodů, pro které lze vazbu považovat za nezákonnou. Civilní soudy všech stupňů se argumentací odmítaly zabývat, stálo ve stížnosti.

"ÚS poté, co posoudil argumenty stěžovatele a konfrontoval je s obsahem napadených rozhodnutí, pochybení dosahující ústavněprávní roviny neshledal," reagovali ústavní soudci.

Íránský podnikatel s českým občanstvím byl ve vazbě nejprve od března 2014 kvůli podezření z miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot. Na svobodu se dostal díky kauci začátkem roku 2016. V prosinci téhož roku však putoval do cely znovu, tentokrát kvůli obvinění z ovlivňování svědků v daňové kauze.

Brněnský soud Zadeha poslal za ovlivňování svědků na osm let za mříže. Loni si pak dohodl se státním zástupcem v daňové kauze souhrnný devítiletý trest. Obě rozhodnutí jsou pravomocná. I kvůli tomu, jak dlouhou dobu strávil ve vazbě, se Zadeh loni dostal podmínečně na svobodu. Odpykal si zhruba 6,5 roku.

Související

Soudy, ilustrační fotografie.

Brněnský soud schválil Zadehovi dohodu v daňové kauze na devět let vězení

Až napodruhé dnes Krajský soud v Brně schválil dohodu o vině a trestu, kterou podnikatel Shahram Zadeh uzavřel se žalobcem v kauze miliardových daňových úniků. Za přiznání si Zadeh vyjednal trest devět let vězení a peněžitý trest 17,5 mil. Kč. Dohodou mezi Zadehem a žalobcem se soud zabýval už v první polovině října, tehdejší návrh kvůli chybám v dohodě neschválil. Rozsudek soud vyhlašoval přes hodinu a půl, je pravomocný.
Soud, ilustrační fotografie.

Soud Zadehovi kvůli chybám neschválil dohodu s žalobcem

Krajský soud v Brně dnes neschválil dohodu o vině a trestu pro podnikatele Shahrama Zadeha souzeného za miliardové daňové úniky. Důvodem je podle soudu navrhovaná devítiletá výše trestu vězení, v dohodě také byly chyby. Zadeh s žalobcem se dohodli kromě devítiletého vězení pro Zadeha také na tom, že souzený zaplatí peněžitý trest 17,5 milionu Kč.

Více souvisejících

Shahram Abdullah Zadeh soudy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy