Firma Agpi dostala za vepřín v Letech od státu už 90 procent kupní ceny

Lety (Písecko) - Firma Agpi, původní majitel vepřína v Letech u Písku, dostala od státu již 90 procent z kupní ceny 450,8 milionu korun. V důsledku toho splatila všechny své bankovní úvěry, jejichž výše byla pod částkou 100 milionů Kč. Část peněz chce použít na rozšíření jiných provozů. ČTK to dnes řekl místopředseda představenstva firmy Agpi Jan Čech.

Areál stojí poblíž místa, kde býval romský koncentrační tábor. Jeho novým provozovatelem je od začátku dubna Muzeum romské kultury. Podle ředitelky muzea Jany Horváthové by se měl vepřín příští rok bourat, na místě vznikne památník romského holokaustu. Demolice bude stát 117 milionů Kč.

Osmdesát procent peněz z kupní ceny dostala firma Agpi 12. dubna, dalších deset koncem dubna, zbylých deset procent získá, až vyklidí kejdu. Agpi již splatilo všechny své bankovní úvěry.

"Myslím si, že když má společnost hotové peníze na účtu a na druhé straně by platila úroky, je to neekonomické. Později, za pár let, když vyplyne potřeba, tak se zase bude (žádat o úvěr), v dnešní společnosti je nějaké úvěrové zatížení běžné, ale v současné době tu potřebu nemáme. Všechny dluhy jsme splatili," řekl Čech.

Některé investiční úvěry splatila firma předčasně. "Řádně jsme je spláceli, neměli jsme problémy, ale přesto jsme se dohodli s bankou na jejich předčasné úhradě," řekl Čech s tím, že žádné sankce za předčasné splacení firma se 100 zaměstnanci neplatila. Posledních deset procent z kupní ceny získá Agpi, až vyklidí kejdu. Většinu podle Čecha již firma vyvezla, v místě zůstávají nejtužší části jako písek.

Část peněz od státu chce Agpi investovat do rozšíření jiných provozů. Detaily oznámí akcionářům na valné hromadě koncem června či během léta. Mezi plány, jak rozšířit provoz, je i stavba nové haly. Některé investice do provozů jako obměnu strojů a techniky chce firma provést ještě letos.

Firma Agpi odvezla z vepřína v Letech posledních 330 prasat 14. března. Ve 13 halách bylo 13.000 prasat. Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se stavěl od roku 1972. O výkupu a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let.

Na památník romského holokaustu chce přispět Norsko milionem eur (asi 25 milionů Kč). V létě se v areálu uskuteční za 1,5 milionu dvouměsíční archeologický průzkum. V místě bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy. Horváthová připustila i možnost, že by se zachovala aspoň část některé z hal jako součást památníku.

Související

Karel Schwarzenberg

Rozzuřený Schwarzenberg: V koncentráku v Letech hlídali čeští dozorci. Je vepřo knedlo zelo důležitější než oběti?

Jeden ze zakladatelů TOP 09 a její čestný předseda Karel Schwarzenberg se na svém profilu na facebooku vrátil k tématu koncentračního tábora Lety U Písku, který byl zřízen jako kárný pracovní tábor, později ale také sloužil jako sběrný tábor a tzv. cikánský tábor během druhé světové války. Poukázal například na to, že v zařízení působili i čeští dozorci.

Více souvisejících

Vepřín v Letech u Písku Koncentrační tábor Lety AGPI

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy