Čeští důchodci trpí jak zvířata? Berou jim bydlení, končí v koloniích

Podle předsedy Sdružení nájemníků Milana Taraby je problém v dlouhých stavebních řízeních, v nezájmu obcí stavět své byty a v útlumu družstevního bydlení.

Tvrdí, že senioři, kteří zůstanou sami, při raketově rostoucích cenách nájmu končí v zahrádkářských koloniích. Na víc jim totiž nízké důchody nestačí.

"Prvních 15 let po revoluci byla dlouhodobá spokojenost. Byl tu velký zásobník bytů, na počet obyvatel. Stavělo se 43 tisíc bytů ročně, ale také až 70 tisíc. Od roku 1996 se staví asi 25 tisíc bytů ročně, tedy o něco více než polovina. Z toho větší polovinu tvoří rodinné domy na venkově, ten zbytek, to je vlastně nic,“ řekl Blesku Taraba.

Upozorňuje, že soukromý developer staví s cílem maximálního vrácení prostředků a pokud mají být dostupné pro mladou generaci nebo seniory, pak jen s použitím veřejných zdrojů.

Problém je podle něj i na straně obcí, které nejsou aktivní. Pomohl by tak družstevní systém, který fungoval dříve. "Byty jsou předražené zejména ve velkých městech o 14-20 procent. Pro člověka středního příjmu je bydlení nedostupné,“ uvedl expert. 

V krizi jsou ale především senioři, kteří se o sebe musí starat sami. Pokud žijí v nájmu, mají velký problém. "Teď budu mluvit o průměrném důchodu lidí v Praze, Brně a dalších velkých městech. V Praze osamělá seniorka, která bude mít průměrný důchod a dostane státní dávku příspěvek na bydlení, tak stejně nikdy nepokryje náklady na bydlení. Je tam dokonce dluh,“ dodal Taraba.

Jaké mají možnosti? "Buď se nechat umístit v zařízení pro seniory, nebo jim musí pomáhat rodina, nebo ti lidé končí v zahrádkářské kolonii v nějakých domečcích, protože na normální bydlení nemají,“ míní expert,