O otcovskou požádalo 20 tisíc mužů, zájem příliš velký není

Otcovská se vyplácí od února. "Počet žádostí byl v prvním pololetí 2018 kromě února a března relativně ustálený a pohyboval se nad hodnotou 4000 žádostí měsíčně," upřesnila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

V Česku přijde každý měsíc na svět přes 9000 dětí. V prázdninových měsících to bývá přes 10.000, v únoru naopak pod 9000. Za loňský rok se narodilo celkem 114.405 chlapců a děvčat. Letos za první čtvrtletí jich bylo 26.976, za únor a březen pak 17.657. Do konce června ČSSZ přijala 19.857 žádostí a vyplatila 18.179 otcovských.

Otcovskou upravuje zákon o nemocenském pojištění. Podle normy si otcové mohou po narození potomka v šestinedělí vybrat týden placeného volna, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Za den je to letos maximálně 1225 korun, za sedmidenní volno tedy nejvýš 8575 korun. Předem si otcové mohou výši spočítat na kalkulačce ministerstva práce. U hrubého příjmu 16.000 korun je otcovská 2583 korun, u 25.000 korun 4032 korun, u 40.000 celkem 5831 korun. Při výdělku nad 91.078 korun činí otcovská letos 8575 korun.

Zaměstnaní o volno žádají svého zaměstnavatele. Vyplní pak přední stranu tiskopisu žádosti o otcovskou, který je na webu ČSSZ. Formulář předají firmě. Ta ho s doplněnými dalšími údaji po vybrání sedmidenního volna pošle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které platí dobrovolně nemocenské pojištění, žádost úřadu dodají po otcovské samy.

S nápadem na zavedení otcovského volna přišel před lety ještě jako ministr práce pravicové Topolánkovy vlády Petr Nečas (ODS). Opatření se tehdy nepřijalo jen kvůli nástupu krize a škrtům v rozpočtu. Otcovskou prosadila až v minulém volebním období v době konjunktury Sobotkova vláda.