Od ledna se prodlouží otcovská dovolená, dostupnější bude ošetřovné

Náklady těchto změn pro státní rozpočet včetně nevybraného pojistného se ročně odhadují na 1,85 miliardy korun.

Podmínkou nároku pečující osoby na dlouhodobé ošetřovné byla dosud alespoň sedmidenní hospitalizace, po jejímž skončení bylo možné o příspěvek požádat. Nově bude stačit čtyřdenní pobyt v nemocnici a nárok na dávku bude možné vznést i 15 dní po jeho skončení.

Důvodem snížení počtu dnů, který je pro nárok potřeba, je podle důvodové zprávy k novele stále se snižující průměrná doba hospitalizace. V současné době je pět dní, od roku 2017 je téměř o dva dny kratší. Pečujícím o osoby v paliativní péči může nárok přiznat i praktický lékař ošetřovaného nebo ambulantní specialista bez podmínky těsně předcházející hospitalizace.

"Půjde zejména o pacienty v terminální fázi onkologické nemoci, se selháváním životně důležitých orgánů jako je srdce, plíce nebo játra, se spinální svalovou atrofií nebo jiným neurologickým postižením v konečné fázi života a podobně," píše se v dokumentu. Volno může trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent základu svého příjmu.

Podle odhadů se zvýší počet přiznaných dávek na dlouhodobé ošetřování po zkrácení doby hospitalizace asi o 30 procent, tedy zhruba o 1100 případů. Náklady státu se odhadují na přibližně 71 milionů korun ročně včetně nevybraného zdravotního a sociálního pojistného a neodvedené daně z příjmu.

Ročně je evidováno asi 23.000 úmrtí doma, což je zhruba pětina všech zemřelých, většina umírá v nemocnici. Pokud by pro každého rodina čerpala ošetřovné, může jít až o 670 milionů korun za rok a dalších 810 milionů nevybraných na daních a pojistném. Ministerstvo ale odhaduje, že půjde asi o třetinu této částky.

Pro získání nároku na volno a příspěvek na ošetřování dítěte do 10 let se u blízkých příbuzných jako jsou prarodiče nebo sourozenci nebude nově vyžadovat, aby žili ve společné domácnosti. Prozatím to nebylo nutné jen u rodičů. Nárok na ošetřovné budou mít lidé také při péči o své rodiče či prarodiče nebo sourozence či těchto příbuzných manžela či manželky.

Ministerstvo odhaduje nárůst asi 120.000 případů ročně. Finanční dopady budou zhruba 990 milionů korun ročně, více než polovina bude nevybrané pojistné a daně pečujících. Dalších 50 až 60 milionů navíc bude stát administrace dávek ze strany České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Novela zákona také prodlužuje otcovskou ze sedmi dní a 14 dní, čerpají se v prvních šesti týdnech života dítěte. Pokud si platí nemocenské pojištění, dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Pokud je dítě po porodu hospitalizované, může je otec nově čerpat také až později po propuštění dítěte z nemocnice. Dopady prodloužení otcovské do rozpočtu budou asi 250 milionů korun ročně.