Co nejvíc ovlivnilo osud Česka? Dvě události si v průzkumu prohodily pozice

Vzniku republiky připisuje největší význam 38 procent lidí, 27 procent občanů si totéž myslí o komunistickém převratu v únoru 1948. Následuje přijetí mnichovské dohody v roce 1938, které vedlo k rozbití Československa a jehož důležitost vyzdvihlo 18 procent lidí. Zhruba desetina považuje za závažnou intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a jako nejméně důležité pro stát lidé vnímají události takzvaného Pražského jara 1968.

Hodnocení událostí ovlivnil podle STEM věk dotázaných. Rok 1918 sice volili jako nejvýznamnější událost v novodobých dějinách Česka lidé všech věkových skupin, na druhou stranu ve skupině 45 až 59 let bylo i množství těch, kteří zdůrazňovali důsledky nástupu komunistů k moci a mnichovské zrady. Únor 1948 byl klíčovou událostí i pro pravicově smýšlející občany, u levicově orientovaných dominoval vznik Československa před mnichovskou dohodou.

Lidé se měli v průzkumu vyjádřit také k tomu, kdy se Češi ve 20. století podle nich zachovali nejstatečněji a naopak za co by se měli stydět. Nejvíce lidí, 33 procent, označilo za nejstatečnější událost protifašistický odboj. Dalšími takovými okamžiky byly podle občanů mobilizace armády v roce 1938 a sametová revoluce v roce 1989. Vedle toho nejvíce lidí, dvě pětiny, si myslí, že za politické procesy 50. let by se Češi měli stydět. S velkým odstupem za tím skončila kapitulace před nacisty a třetí nejostudnější se stal vývoj státu po listopadu 1989. V porovnání s průzkumem před deseti lety se výsledky téměř nezměnily.